Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EK navrhuje dát víc peněz na ochranu hranic a řešení migrační problematiky

Evropská unie, ilustrační foto
Evropská unie, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Štrasburk/Brusel - Evropská komise chce v příštím dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2021 až 2020 až ztrojnásobit prostředky vynakládané na správu hranic a řešení migrační problematiky. Když dnes s návrhy EK novináře seznamoval unijní komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, prohlásil, že EU a její členské země si nemohou "politicky ani finančně" dovolit opakování roku 2015, kdy nedávná migrační krize v EU vrcholila.

Na nejrůznější kroky související s vnější hranicí má být podle jejího dnešního návrhu určeno 21,3 miliardy eur (přes 546 miliard Kč). Dalších 9,3 miliardy eur (asi 238,5 miliardy Kč) má být podle komise určeno pro nový Fond pro integrovanou správu hranic.

Komise například chce o polovinu zvýšit peníze na řešení migrace v rámci Azylového a migračního fondu (AMF) na 10,4 miliardy eur (skoro 267 miliard Kč). Z něj se financuje jak navracení neúspěšných žadatelů o azyl a boj s nelegální migrací, tak také podpora národních azylových systémů a programy pomáhající s integrací.

Avramopulos připomněl, že ve srovnání s nynějším víceletým finančním rámcem, který se projednával ještě před začátkem migrační krize, jsou nyní prostředky na migraci a řízení dění na hranici téměř trojnásobné. Pro dobu po roce 2020 totiž komise navrhuje na ochranu a řízení dění na vnější unijní hranici a na migrační a azylovou politiku vyčlenit více než 34,9 miliard eur (asi 895 miliard Kč). Ve stávajícím sedmiletém finančním období to je jen 13 miliard eur (asi 333 miliard Kč).

Podle komise je pro zajištění vnitřní bezpečnosti, volného pohybu osob uvnitř EU a k řízení migrace účinná ochrana vnějších hranic zásadní. Posílena na 10.000 osob by proto měla být unijní společná pobřežní a pohraniční stráž - do unijních agentur bude mimo rámec fondu pro správu hranice směřovat přes 12 miliard eur (přes 300 miliard Kč).

Celkem 4,8 miliardy eur (přes 12,3 miliardy Kč) se vyčlení na dlouhodobé financování opatření států při správě hranic a ve vízové politice.

Každá země dostane pevnou částku pět milionů eur, zbývající finance se rozdělí podle pracovní zátěže, tlaku a stupně ohrožení na vnějších pozemních hranicích (30 procent), vnějších námořních hranicích (35 procent), letištích (20 procent) a na konzulárních úřadech (15 procent).

Dalších 3,2 miliardy eur (asi 8,2 miliardy Kč) půjde na cílenou podporu zemí, na unijní projekty a řešení naléhavých potřeb. Další peníze jsou určeny pro vybavení jako jsou skenery, systémy detekce poznávacích značek či cvičení psi.

Z migračního fondu AMF má 6,3 miliardy eur (přes 16 miliard Kč) mířit do dlouhodobého financování podporující řízení migrace v členských státech podle jejich potřeb. Každá země opět obdrží pevnou částku pět milionů eur, zbývající peníze se rozdělí na základě vyhodnoceného tlaku, kterému země čelí, a ve stanoveném poměru mezi oblasti azylu (30 procent), legální migrace a integrace (30 procent) a boje proti nelegální migraci a navracení (40 procent).

Dalších 4,2 miliardy eur (přes 10 miliard Kč) má být vyhrazeno na cílenou podporu členských států, projekty se skutečnou přidanou hodnotou pro EU, jako je přesídlování, nebo pro reakci na naléhavé potřeby a mimořádnou finanční pomoc zemím tam, kde ji právě potřebují.

Témata:  EU uprchlíci Evropská komise (EK)

Aktuálně se děje

19. září 2026 21:54

Charlotte Gottová řešila dilema. Nechce tlačenku, vysvětlil informátor

Charlotte Gottová může už letos získat první cenu, ačkoliv její pěvecká kariéra je teprve na samém začátku. Talentovaná dívka chce uspět sama za sebe, respektive nechce jen těžit ze slavného příjmení. Proto prý i zvažovala, jak přistoupí ke Slavíkům. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Ilustrační foto

Vědci poprvé po sto letech objevili zcela nový druh kočky. Vypadá jako kapesní tygr

V bolivijském mlžném lese Yungas byl identifikován nový druh malé divoké kočky, což představuje významný milník v zoologii. Jde o vůbec první případ za více než jedno století, kdy byl formálně pojmenován a popsán zcela nový žijící druh kočkovité šelmy. Místní komunity toto zvíře dlouho nazývaly tilcayo a vědci se rozhodli toto označení ponechat i v jeho oficiálním vědeckém názvu Leopardus tilcayo. Objev potvrzuje, že jihoamerické horské lesy stále ukrývají dosud neznámá zvířata.