EU kvůli uprchlíkům posílí ochranu hranic

Na nejrůznější kroky související s vnější hranicí má být podle návrhu EK určeno 21,3 miliardy eur (přes 546 miliard Kč). 

V novém dlouhodobém rozpočtu EU chce komise o polovinu zvýšit peníze na řešení migrace v rámci Azylového a migračního fondu (AMF) na 10,4 miliardy eur (skoro 267 miliard Kč). Z něj se financuje jak navracení neúspěšných žadatelů o azyl a boj s nelegální migrací, tak také podpora národních azylových systémů a programy pomáhající s integrací těch, kdo na útočiště v členských zemích unie nárok získají.

Když dnes s návrhy EK novináře seznamoval unijní komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, prohlásil, že EU a její členské země si nemohou "politicky ani finančně" dovolit opakování roku 2015, kdy nedávná migrační krize v EU vrcholila. Je podle něj třeba, aby členské země unie "skutečně sdílely solidaritu i odpovědnost".

Avramopulos připomněl, že ve srovnání s nynějším víceletým finančním rámcem, který se projednával ještě před začátkem migrační krize, jsou nyní prostředky na migraci a řízení dění na hranici téměř trojnásobné.

Pro dobu po roce 2020 totiž komise navrhuje na ochranu a řízení dění na vnější unijní hranici a na migrační a azylovou politiku vyčlenit více než 34,9 miliard eur (asi 895 miliard Kč). Ve stávajícím sedmiletém finančním období to je jen 13 miliard eur (asi 333 miliard Kč). 

Podle komise je pro zajištění vnitřní bezpečnosti, volného pohybu osob uvnitř EU a k řízení migrace účinná ochrana vnějších hranic zásadní. Posílena na 10.000 osob by proto měla být unijní společná pobřežní a pohraniční stráž - do unijních agentur bude mimo rámec fondu pro správu hranice směřovat přes 12 miliard eur (přes 300 miliard Kč). Peníze z nového fondu pak mají pomoci se zavedením systematických kontrol, směřovat budou na boj proti převaděčství a podobně.

Celkem 4,8 miliardy eur (přes 12,3 miliardy Kč) se vyčlení na dlouhodobé financování opatření států při správě hranic a ve vízové politice. Odrážet bude jejich potřeby a zohlednit také nové nebo dodatečné tlaky.

Každá země dostane pevnou částku pět milionů eur, zbývající finance se rozdělí podle pracovní zátěže, tlaku a stupně ohrožení na vnějších pozemních hranicích (30 procent), vnějších námořních hranicích (35 procent), letištích (20 procent) a na konzulárních úřadech (15 procent).

Dalších 3,2 miliardy eur (asi 8,2 miliardy Kč) půjde na cílenou podporu zemí, na unijní projekty a řešení naléhavých potřeb. Další peníze jsou určeny pro vybavení jako jsou skenery, systémy detekce poznávacích značek či cvičení psi.

Témata:  EU,  Evropská komise (EK),  hranice