Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Itálie ve strachu, bojí se, že uprchlíci zamíří k nim

Italské námořnictvo zachraňuje uprchlíky
Italské námořnictvo zachraňuje uprchlíky
Foto: Amnesty International

Řím - Chorvatsko, Slovinsko či Makedonie tento týden oznámili, že jsou jejich hranice uzavřeny, avšak tisíce uprchlíků se nehodlá otočit a vrátit zpět. A vzhledem k tomu, že nebudou moci použít západní balkánskou trasu, bojí se v Itálii, že se nyní stanou centrem migrační bouře právě oni.

Zatímco evropští politici vyjednávají s Tureckem, Italové se obávají. Již na konci minulého měsíce italský premiér uvedl, že pokud balkánské země uzavřou před uprchlíky hranice, existuje nebezpečí otevření nové cesty z Albánie přes Itálii.

Od té doby se západní balkánská trasa uzavřela. "Nelegální příchod uprchlíků po západní balkánské trase je u konce," uvedl tuto středu na twitteru předseda Evpropské rady Donald Tusk.

Pro Itálii to však představuje problém a například Michele Emiliano, prezident regionu Puglia, varoval před pravděpodobnou vlnou až 150 000 uprchlíků, kteří by nyní z Albánie mohli zamířit právě do jejich země. Analytici a vedoucí pracovníci zatím říkají, že je brzy na to hodnotit, zda a jaký na to bude mít vliv dohoda s Tureckem.

Místní média již upozornila na uprchlíky tábořící v lesích, avšak albánský diplomat uvedl, že realistické číslo počtu uprchlíků, kteří by chtěli využít centrální trasu je 10 000 a dodal, že pravděpodobnější cesta by byla přes Montenegro a Kosovo.

A zatímco někteří se obávají, mnozí to nevnímají jako tak výrazné riziko. "Nemáme jediné znamení, že se to stane. A pokud ano, jsme připraveni, ale pro tuto chvíli tomu nic nenasvědčuje," uvedl například Mario Morcone, vedoucí migračního oddělení italského ministerstva vnitra.

Podle evropské agentury Frontex v loňském roce využilo centrální trasu 157 000 uprchlíků.

Témata:  Itálie uprchlíci krize

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.