Pohled na letní makroekonomiku: nižší růst a více rizika?
Jak dlouho lidé vydrží s financemi při ztrátě zaměstnání? A kdo nejčastěji střídá práci?
Předpověď počasí na noc a sobotu 21. července
České podniky šetří energii, spotřeba přesto narůstá. Kde mají rezervy?
Víte, proč je dobré koupit byt v přízemí s předzahrádkou?
reklama
USA dlouhodobě tlačí na evropské země a Kanadu, aby navýšily své obranné výdaje. Státy NATO se v roce 2014 na summitu ve Walesu domluvily, že do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na dvě procenta HDP. Dosud to dohromady s USA splnilo jen osm zemí (ČR mezi nimi není), nyní už ale má naprostá většina států konkrétní plány, jak se na tuto hodnotu dostanou.
Trump ale dál volí ostrá slova. Ve středu v rozporu s dosavadními aliančními dohodami žádal, aby země začaly dvě procenta vydávat ihned. Odmítá prý, aby USA byly "kasičkou" NATO a bránily Evropu před Ruskem, se kterým ovšem zároveň evropské země čile obchodují. V této logice ve středu americký prezident ostře kritizoval především Německo, které podle něj platí "miliardy a miliardy" Rusku za zemní plyn.
Dnes na twitteru i tuto svou výtku zopakoval a spojil s gradujícím obchodním sporem mezi USA a Evropou ohledně celních opatření. "USA platí desítky miliard dolarů, příliš moc dotují Evropu a obrovsky prodělávají na obchodu," napsal.
Trumpovy ranní příspěvky na sociální síti přišly poté, co se státníci o Rusku a dalších globálních tématech bavili ve středu večer po několik hodin u pracovní večeře v centru Bruselu. Podle dostupných informací ale večer téma dalšího zvýšení obranných výdajů státníkům z ostatních zemí NATO neopakoval.
Dnes se summit NATO soustředí na vztahy s partnerskými státy a začíná společným jednáním s prezidenty Gruzie a Ukrajiny Giorgim Margvelašvilim a Petrem Porošenkem.
