Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruské útoky na americké volby pokračují, zní s USA

USA
USA
Foto: Pixabay

Washington - Pokračující snahy Ruska ovlivňovat americkou politiku před podzimními volbami ve Spojených státech dál znepokojují tajné služby. Washington 2. srpna (ČTK) - Americké zpravodajské služby jsou znepokojeny pokračující snahou Ruska ovlivňovat americkou politiku před podzimními volbami ve Spojených státech. Prohlásil to dnes šéf tajných služeb USA Dan Coats.

Coats říká, že Rusko není jedinou zemí podnikající podobné útoky. Zpravodajské služby se podle něj intenzivně věnují odhalování podobných snah, které sahají od útoků na volební infrastrukturu přes pokusy poskytovat nelegální finance na kampaň až po napadání webových stránek jednotlivých kandidátů.

"Víme rovněž, že se Rusové snažili získat informace od kandidátů či vládních činitelů," řekl Coats. O tom, jaké další země jsou zapojeny do podobných aktivit, se nezmínil.

Podle ministryně vnitřní bezpečnosti Kirstjen Nielsenové cílí tyto útoky na americkou demokracii a snaží se rozdělit společnost. "Mají na mušce naši demokracii," řekla Nielsenová na tiskové konferenci, na níž přední američtí bezpečnostní činitelé seznámili média s plánem, jak zabránit pokusům o ovlivnění listopadových kongresových voleb. 

Témata:  USA Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.