Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Horké počasí v Evropě zabíjí: Ve Španělsku už mají druhou oběť

Španělsko, Madrid
Španělsko, Madrid
Foto: Pixabay

Madrid - Na jihu Pyrenejského poloostrova by dnes teploty měly dosáhnout až 45 stupňů a o víkendu mohou vzrůst ještě výše. Podle listu El Mundo mají letošní vedra již tragičtější bilanci než ta loňská, kdy kvůli vysokým teplotám skonal jeden člověk.

Nebývale vysoké teploty panují v celé Evropě od Skandinávie po Řecko, vůbec nejvíce přitom ukazují teploměry ve Španělsku a Portugalsku. Zatímco ve čtvrtek bylo nejtepleji v jihošpanělské Andalusii, v jejíž metropoli Seville naměřili 41,7 stupně, dnes se na největší horko musí připravit lidé v Extremaduře na západě země, kde se očekává více než 44 stupňů.

Vedra mají ve Španělsku již druhou oběť. Po dělníkovi, který zemřel při stavbě dálnice v Murcii, doplatil na přehřátí organismu i zemědělec pracující na svém poli v jihošpanělském regionu Murcia. 78letý muž byl v kritickém stavu převezen do nemocnice, kde se ho ale lékařům už nepodařilo zachránit.

V Itálii například platí i pro turisty hojně navštěvovaná města jako Benátky, Florencii či Milán. Italští meteorologové rovněž upozorňují na zvýšenou koncentraci přízemního ozonu v ovzduší, jež v některých městech překračuje hranici 200 mikrogramů na metr krychlový, která je již považována za smogový stav.

Témata:  počasí Španělsko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 11:16

Nová životní role Jiřiny Bohdalové. K tomu bodu všechno směřovala

Jiřina Bohdalová se může těšit na novou roli ve svém životě, nikoliv však hereckou. Celé Česko se totiž dozvědělo, že se stane prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové se těší na prvního potomka a už zná i pohlaví miminka. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.