Nové šílenství? Statisíce lidí brojí kvůli letnímu času

Evropská komise si vypracovává průzkum, kterým chce zjistit, jak se lidé staví k otázce zrušení střídání letního a zimního času. Zájem ze strany veřejnosti je ale překvapivý.

Během prvních tří dní od spuštění průzkumu na webu Evropské unie se do něj zapojilo přes 500 tisíc lidí. Dodnes se zapojilo přes milion Evropanů. To dokládá, že zájem o změny v letním čase je mezi lidmi obrovský.

Průzkum potrvá do 16. srpna a občané členských zemí EU prostřednictvím této ankety odpovídají, zda souhlasí se střídáním zimního a letního času, kdy dochází k posunu o jednu hodinu, nebo by raději upřednostnili jeho zrušení.

Komise má v plánu získat nejen názory občanů Unie, ale i zainteresovaných stran a samotných členských států. Rozhodla se jednat na základě četných žádostí občanů, Evropského parlamentu a některých členských států Unie. 

V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadují změnu současného režimu střídání času, stojí lidovec Pavel Svoboda. "Zrušení střídání času v celé Evropě bylo heslem KDU-ČSL v kampani do Evropského parlamentu v roce 2014. Ukázalo se, že téma zrušení střídání času rezonuje napříč evropskými zeměmi, jenom jednotlivé iniciativy za zrušení času o sobě nevěděly. Českou iniciativu vede senátor Petr Šilar a podařilo se mu získat podporu od 20 tisíc občanů. Ve Finsku petici týkající se střídání času podpořilo dokonce 70 tisíc lidí. V Estonsku jde o vážné politické téma. V Polsku o tom jednají v Parlamentu,“ tvrdí na webu poslaneckého klubu.

Podle europoslanců je střídání času přežitek z minulosti, který je třeba zrušit. Navíc tvrdí, že původní finanční úspory jsou dávno pryč. Odhady přímých a nepřímých nákladů pouze na zdravotní následky každoroční změny času v členských státech EU se vyšplhaly až na 131 miliard eur.

Průzkumy také ukázaly, že změna času způsobuje zdravotní problémy u přibližně 20 procent Evropanů. Patří k nim především únava, ospalost a dezorientace, poruchy trávení, migrény a deprese, výjimečně i infarkty. Změna spánkového rytmu ale může působit i jako spouštěč geneticky podmíněných chorob, jako jsou obezita či cukrovka. Velké potíže také zažívají lidé postižení autismem.

Proč se střídá čas?

Prvním člověkem, který navrhl koncept letního času, byl Benjamin Franklin v roce 1784. Jeho přáním bylo, aby se lépe využívalo přirozené světlo. K realizaci této myšlenky došlo až před začátkem první světové války a první stát, kde byl letní čas zaveden, bylo Německo. Brzy se k němu přidaly i další státy, včetně Rakouska-Uherska.

V českých zemích byl tak letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Změna času se ale už několik let potýká s kritikou z řad odborníků i politiků. Někteří lidé argumentují například tím, že energetické úspory nejsou natolik výrazné, aby se kvůli nim vyplatilo posouvat ručičky hodin o hodinu zpět.

Podle měření Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících ale nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv. Časový posun také mnoha lidem působí zdravotní potíže a řada lidí se ve chvíli, kdy se posouvají ručičky o hodinu dopředu, cítí jednoduše nevyspaná.

Nyní již je vědecky dokázáno, že posunutí času dvakrát do roka způsobuje řadě lidí zdravotní a psychosomatické potíže. Navíc se také ukázalo, že i ony prvotní ekonomické důvody jsou mylné - k úsporám prakticky nedochází a naopak se objevují vyšší nepřímé náklady.

Ostatně to lze i velmi dobře spočítat. Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Odtud plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle.

Témata:  změna času,  EU