Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státy Kaspického moře v neděli podepíší konvenci o právním statusu Kaspického moře

Moře
Moře
Foto: Pixabay

Aktau - V neděli bude na "kaspickém summitu" v kazachstánském městě Aktau podepsána konvence o právním statusu Kaspického moře. Na znění dokumentu se dohodli zástupci Ruska, Kazachstánu, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu a Íránu. Smlouva mimo jiné zakazuje přítomnost cizích ozbrojených sil v oblasti Kaspického moře.

Do rozpadu SSSR bylo Kaspické moře pod kontrolou dvou států, Sovětského svazu a Íránu, po zániku SSSR se počet pobřežních států zvýšil na pět. 

Nová konvence stanoví hranice hospodářských zón a zavádí patnáctimílové pobřežní pásmo a navíc ještě další desetimílové pásmo pro rybolov. Dohodu podepíší prezidenti Vladimir Putin, Nursultan Nazarbajev, Gurbanguli Berdymuhamedov, Ilham Alijev a Hasan Rúhání.

Putin souhlasil se stavbou podmořského plynovodu z Turkmenistánu do Ázerbájdžánu mimo ruské území, v němž Moskva vidí ohrožení svých vlastních tras do Evropy. Výměnou Kreml dostal bezpečnostní záruky, které Rusku garantují prakticky úplnou vojenskou kontrolu oblasti.

Podle ruského serveru Expert se státy zvlášť zabývaly na první pohled nevýznamnou otázkou, zda je Kaspické moře skutečně mořem, nebo zda je to jezero. Zatímco Rusko a Írán trvaly na moři, podle Ázerbájdžánu je to jezero. Ruský a íránský pohled prý nakonec zvítězil, protože mezinárodní regule pro vyznačení zón jsou v tomto případě přesnější. Pokud by Kaspické moře bylo jezero, musela by se nová pravidla z velké části vypracovat.

Témata:  Rusko Írán Kazachstán Turkmenistán Ázerbájdžán moře

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.