reklama

Televize odvysílala záběry, na kterých pořádková policie vyháněla demonstranty z okolí bezpečnostních bariér u komplexu, kde se koná každoroční mezinárodní veletrh obchodu, na kterém měl promluvit premiér. Skupina demonstrantů se podle agentury Reuters od davu odtrhla a začala na policii házet kamení, bezpečnostní složky reagovaly použitím slzného plynu.

Makedonsko-řeckou dohodu o změně názvu Makedonie již navzdory vetu, které v záležitosti využil makedonský prezident Ďorge Ivanov, schválil makedonský parlament. Konečné slovo ale mají mít při schvalování dohody makedonští občané v referendu, které se bude konat 30. září. Voliči v něm budou odpovídat na otázku, zda si přejí členství v EU a NATO a zda souhlasí s makedonsko-řeckou dohodou, tedy změnou názvu státu na Republika Severní Makedonie.

Název Makedonie Skopje přijala po rozpadu Jugoslávie v roce 1991, čímž vyvolala mnohaletý spor s Řeckem. Řekové totiž považují současný název sousední země za zásah do své suverenity a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. V mezinárodním styku, včetně OSN, se nyní používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).

Proti dohodě se staví nejen většina opozičních stran, ale i koaliční partner Tsiprasovy formace SYRIZA, strana Nezávislí Řekové. S dohodou není spokojena ani značná část jak makedonské, tak řecké veřejnosti.