Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dožijí se Rusové důchodu? Putin podepsal nenáviděnou reformu

Vladimír Putin
Vladimír Putin
Foto: kremlin.ru

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle očekávání podepsal zákon o důchodové reformě, který lidem prodlužuje odchod do penze o pět let. Zákon, který v Rusku vyvolal značné napětí a způsobil propad Putinovy popularity, schválila koncem září dolní a dnes i horní komora ruského parlamentu.

Reforma poprvé za posledních téměř 100 let odsouvá hranici odchodu do důchodu pro muže na 65 a pro ženy na 60 let. Putin, který před lety podobné opatření vylučoval, zmírnil původní vládní návrh, který počítal s prodloužením důchodového věku u žen dokonce o osm let.

Přesto reforma v ruské veřejnosti vyvolala všeobecný nesouhlas. Do čela odporu se postavili ruští komunisté a nacionalisté radikála Vladimira Žirinovského, jimž protestní nálady vynesly v nedávných komunálních volbách až nečekaná vítězství v několika ruských regionech.

Ruská státem řízená média se výrazu "reforma" úzkostlivě vyhýbají, údajně na pokyn Kremlu. Agentura TASS novelu označuje za "úpravu důchodového zákonodárství". Podle kritiků prezidentská kancelář se schválením nepopulární reformy spěchala, aby minimalizovala nepříznivý dopad na popularitu prezidenta a vládní strany Jednotné Rusko.

Putinova oblíbenost v srpnu klesla na 62 procent proti 72 procentům v červnu, kdy vláda s návrhem přišla. V příznivějších dobách popularita hlavy státu přesahovala i 80 procent.

Průměrný důchod v Rusku letos činí 14.100 rublů (asi 4790 Kč), valná část důchodců má však penzi nižší. Podle posledních průzkumů veřejného mínění se proti důchodové reformě staví 75 procent Rusů, schvaluje ji jen kolem deseti procent dotázaných. S náběhem reformy se ale počítá postupně, proces rozpočítaný na 15 let má začít příští rok.

Témata:  Vladimír Putin Rusko důchodová reforma

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.