reklama

Rusko a Saúdská Arábie v mnoha politických i ekonomických oblastech jsou přirozenými konkurenty. V syrském konfliktu Rusko stojí na straně Íránu a Bašára al-Asáda, dvou sil považovaných Saúdskou Arábií za úhlavní nepřátele. Klíčovým spojencem Saúdské Arábie jsou zase USA, které představují hlavního mocenského protivníka Ruska.  

Nicméně, Rusko v poslední době se usilovně pokouší posílit dříve poněkud přehlížené vztahy se saúdským královstvím v rámci své blízkovýchodní strategie spočívající ve víceúrovňové komunikaci s všemi podstatnými subjekty na Blízkém východě. Rusko se pokouší nahradit USA jako hlavního strůjce osudu regionu, aniž by ale příliš zabředlo do složité sítě vztahů mezi blízkovýchodními hráči a postavilo by se jen na jednu stranu. Chce mít více možností k jednání.

Nynější vřelejší vazby mezi Saúdskou Arábií a Ruskem jsou tak dílem politického pragmatismu. Saúdská Arábie si uvědomuje, že tím, jak Rusko získává větší vliv na Blízkém východě, je nutné mít s ním přinejmenším otevřené komunikační kanály.

Současné napětí mezi USA a Saúdskou Arábií Rusku v mnohém vyhovuje. „Putin vidí, že saudsko-západní vztahy jsou v úpadku a je připraven toho využít,“ řekl britskému deníku The Independent Mark N Katz, profesor politologie z Univerzity Georgea Masona. Podle Katze je Rusku jasné, že Saúdská Arábie se nedotrhne od USA, přesto chce z vytěžit co nejvíce může z možné deziluze Saúdské Arábie ohledně jednání USA.

Ruská televizní stanice RT financovaná Kremlem uveřejnila názor analytika Ayhama Kamela, vedoucího výzkumného týmu zaměřeného na Blízký východ a Severní Afriku analytické skupiny Eurasia Group, který v rozhovoru CNBC uvádí, že pokud USA zavede na Saúdskou Arábii sankce, ta se pravděpodobně otočí více směrem k Číně a Rusko. RT připomíná, že Rusko a Saúdská Arábie prosadily na setkání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zvýšení denní těžby ropy a že Rusko plánuje Saúdské Arábii své obranné systémy S-400.

Na tzv. „David v poušti“, saúdskou investiční konferenci Future Investment Initiative (FII) v Rijádu vyslali Rusové největší obchodní delegaci. Mnohé firmy přitom delegaci vzhledem ke kauze zavražděného novináře bojkotovali. Výkonný ředitel Ruského přímého investičního fondu (RDIF), Kirill Dmitrijev, chválil Saúdskou Arábii jako „skvělého partnera pro nás“ a sdělil, že „modernizace a transformace v Saúdské Arábii je opravdu historická.“

Tyto fakta naznačují, že Rusko si velice považuje obchodních vztahů se Saúdskou Arábií a nehodlá přistupovat ke krokům, které by je narušily. Ruský prezident Vladimir Putin minulý čtvrtek uvedl, že Rusko nemá dostatek verifikovaných informací o Chášukdžíkově případu, aby mohlo ospravedlnit přistoupení ke krokům, které by poškodily vztahy se Sáudskou Arábií.

Mnohá tzv. proruská média srovnávala Chášukdžíkův případ s případem otráveného dvojitého agenta Sergeje Skripala. Podle nich se na obou ukazuje pokryteckost Západu, že zatímco Rusko bylo potrestáno sankcemi, Saúdská Arábie se zdá kvůli vazbám na USA vyváznout bez trestu. RT citovala Putina, který se vyjádřil v podobném duchu s tím, že zatímco v Skripalově případě „neexistují žádné důkazy, ale jsou podniknuty kroky“, u Saúdské Arábie „ došlo v Istanbulu k vraždě, ale nejsou podniknuty žádné kroky.“ Podle Putina je potřeba přijít  s jednotným přístupem k podobným případům.

Britský list The Independent tvrdí, že ruské mlčení ohledně vraždy saúdského novináře nevychází jen z pragmatických ekonomických úvah, ale je i dáno ruskou vlastní temnou historií, co se týče vražd novinářů. Rusko opakovaně čelí kritice, že dopouští a případně se i podílí na vraždách novinářů. Podle statistik Výboru na ochranu novinářů bylo v Rusku od roku 1992 zavražděno 58 novinářů, přičemž vládní úředníci měli být zapojeni minimálně v 13 z těchto případů.