reklama

Podle organizátorů voleb odevzdalo 1282 registrovaných voličů celkem 4475 hlasů - jeden volič mohl totiž hlasovat pro více kandidátů.

V novém sněmu usedne celkem 24 poslanců. Polovina z nich bude zastupovat Hornolužické Srby, kteří žijí v Sasku a jejichž střediskem je město Budyšín (Bautzen), druhá polovina Dolnolužické Srby, kteří žijí v Braniborsku a centrum mají v Chotěbuzi (Cottbus).

"Mám radost, neboť jsme uspořádáním voleb ukázali, že jsou demokratické volby pro lužickosrbský národ možné," uvedl předseda volební komise Hagen Domaschke.

Server rbb upozornil, že na volby dohlíželi coby mezinárodní pozorovatelé i politici z Česka a Polska, dvou zemí, které jsou vnímány jako nejbližší spojenci Lužických Srbů v zahraničí. O jak vysoce postavené politiky šlo, server neuvedl.

Nově zvolený sněm se sejde na ustavujícím zasedání 17. listopadu v saské obci Schleife (lužickosrbsky Slepo). Jakou roli bude skutečně hrát a jaký bude mít na politický život slovanské menšiny vliv, je ale stále nejasné.

Zájmy Lužických Srbů vůči německým úřadům dosud zastupovala především organizace Domowina, která zastřešuje nejrůznější menšinové spolky. Podle organizátorů voleb ale postrádá Domowina demokratickou legitimitu. Lužickosrbský sněm hodlá do budoucna prosazovat především větší pravomoci menšiny ve školství a kultuře.

Důvod pro vznik nové politické instituce Lužických Srbů nevidí ani vlády spolkových zemí Sasko a Braniborsko, na jejichž území slovanská menšina žije. Saská ministryně pro vědu Eva-Maria Stangeová dnes řekla, že pro ni zůstává nadále partnerem organizace Domowina.

Lužičtí Srbové, pozůstatek původního slovanského obyvatelstva východní části Německa, jsou v Německu podobně jako Dánové, Frísové a Romové uznanou národnostní menšinou. Z asi 60.000 příslušníků menšiny jich na 40.000 žije v Sasku a 20.000 v Braniborsku.

reklama