Hlavní archeologické práce v této oblasti na jihu Peloponéského poloostrova začaly v roce 2013, během poslední série vykopávek se našlo sedm hrobů z římského a helénského období a vůbec poprvé zbytky osídlení. "Je význačné, že se na povrch dostaly zbytky města, dlážděných ulic, architektonické struktury," řekla dnes agentuře Reuters Eleni Korkaová, která má výzkum na starosti.
Podle Pausania, řeckého cestovatele a zeměpisce z druhého století našeho letopočtu, mohli město Tenea založit váleční zajatci z mytické Trojské války, kterým Agamemnón, král nedalekých Mykén, někdy ve 12. nebo 13. století před naším letopočtem povolil postavit si domy.
Archeologové našli hliněné, kamenné a mramorové podlahy a zjistili, že některé zdi byly postaveny s velkou pečlivostí. Objevili také 200 vzácných mincí, což podle Korkaové dokládá, že město bylo velmi bohaté. V hrobech byly uloženy vázy a šperky. V jednom z nich se nacházely ostatky ženy a dítěte.
