Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chystá se útok? Rusko výrazně posílilo stavy vojsk na hranicích s Ukrajinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie
Ruská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.ru

Ukrajinské vedení má informace o prudkém zvýšení stavu ruských vojsk podél hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu. V Kyjevě to dnes prohlásil prezident Petro Porošenko. Ukrajina podle něj využije všech možností, aby posílila obranu svých hranic s Ruskem a administrativní hranice mezi ukrajinským vnitrozemím a Krymem.

Po incidentu vojenských lodí Ukrajiny a Ruska v Kerčském průlivu, na nějž Kyjev minulý týden reagoval vyhlášením válečného stavu v deseti oblastech země, Ukrajina posílila ochranu kriticky důležité infrastruktury, zejména jaderných a vodních elektráren, řekl prezident. V nejbližší době budou k posílení státní hranice přesunuty "příslušné jednotky", povolány budou zálohy a posílena protivzdušná obrana státu.

Porošenko vyjádřil naději, že po uplynutí válečného stavu, vyhlášeného na dobu 30 dnů, nebude třeba v mimořádných opatřeních pokračovat. Jde o preventivní krok, který není v žádném případě spojen s omezováním ústavních práv a svobod občanů, zdůraznil.

Na kerčský incident ukrajinské úřady reagovaly rovněž zákazem vstupu do země Rusů ve věku mezi 16 a 60 lety. Kyjevská televize 112 Ukrajina dnes oznámila, že počet ruských občanů přijíždějících na Ukrajinu se v minulém týdnu snížil zhruba na polovinu z 3000 na 1500 denně. Ruské úřady podle ukrajinské televize nevpustily bez udání důvodu do země 150 Ukrajinců.

Témata:  Petr Porošenko Ruská armáda Ukrajinská krize

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy