Ekonomická krize klepe na dveře. Dluhopisy Republiky jako efektivní štít?
Mayová odvolala hlasování o brexitu. Problém je irská pojistka
Praze ujíždí vlak: Zájem investorů by se mohl přelít do okolních metropolí
Českem se šíří nebezpečný vir napadající internetové bankovnictví
Tajemství kanceláří, do kterých zaměstnanci chodí rádi
reklama
Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Byl ale zatčen gestapem a vězněn v koncentračních táborech. UPA mezitím na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Brutálně vyháněla Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo přes 100.000 lidí. Její příslušníci měli na svědomí také vyvražďování Židů a volyňských Čechů.
Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD. Bandera i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. V říjnu 1959 Banderu v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent.
Když v roce 2010 Juščenko posmrtně vyznamenal Banderu čestným titulem Hrdina Ukrajiny, vyvolalo to v Rusku a Polsku vlnu odporu. Protestovali i mnozí historici a organizace protifašistických bojovníků nebo židovské obce.
Petici vyzývající Porošenka k navrácení titulu Banderovi podporují podle agentury Interfax četní ukrajinští poslanci včetně zastupitelů nejsilnější frakce Blok Petra Porošenka. Ministr zahraničí Pavlo Klimkin v říjnu navrhl, aby byl na Ukrajině vytvořen Pantheon hrdinů, kde by byl uložen prach významných osobností pohřbených v cizině včetně Bandery.
Názor Ukrajinců na osobnost kontroverzního nacionalisty je nejednoznačný. Agentura RBK-Ukrajina zveřejnila výsledky průzkumu, podle nichž 36 procent dotázaných Banderu hodnotí příznivě a 34 procent ho jako národního hrdinu odmítá.
