reklama

Petljura po skončení první světové války řídil správní úřad, který ovládal značnou část dnešní Ukrajiny, než ji v roce 1919 dobyli bolševici. Řídil pak exilovou vládu sídlící v Polsku a v roce 1924 se usadil v Paříži. Na jaře roku 1926 ho zastřelil židovský anarchista Šolom Schwartzbard, údajně jako pomstu za vyvraždění své rodiny na Ukrajině. Podle zjištění badatelů byl atentátník sovětským agentem.

Pamětní deska Petljurovi v Kyjevě je dalším projevem uctívání ukrajinských nacionalistických vůdců z minulého století, vůči němuž má řada sousedních států výhrady.

Platí to i o vůdci Organizace ukrajinských nacionalistů a její ozbrojené složky Stepanu Banderovi, který za druhé světové války vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Na svědomí má podle historiků desetitisíce vyvražděných Poláků a pogromy proti Židům a volyňským Čechům.

Pocty nacionalistům, označovaným zejména v Polsku a Rusku za teroristy a zločince, vzdává Ukrajina po získání nezávislosti na počátku 90. let. Už v roce 1992 tehdejší ředitel Židovského dokumentačního střediska ve Vídni Simon Wiesenthal protestoval proti pojmenování jedné z ulic ve Lvově po Petljurovi.

3 komentáře (Poslední 23.01. 13:57) Napište svůj názor

reklama