Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Němci zvažují zavedení "mešitové daně" pro muslimy

islám
islám
Foto: Pixabay

Někteří němečtí zákonodárci uvažují o zavedení daně pro praktikující muslimy. Díky tomuto opatření by se podle představ navrhovatelů měly mešity stát nezávislé na cizích donorech. U praktikujících křesťanů v zemi funguje tento princip už od roku 1919.

Zákonodárci z německé vládní koalice uvažují o zavedení „mešitové daně“, která by byla obdobou daně církevní. V Německu je církevní daň vybírána od praktikujících katolíků i protestantů. Z nashromážděných peněz jsou pak financovány církevní aktivity.

Církevní daň je dnes stanovena zhruba na 9 % z příjmu jednotlivce, pokud dosahuje více než státem garantovaného minima. V roce 2016 takto němečtí věřící státu odvedli více jak 11,5 miliard eur. Peníze totiž vybírá ministerstvo financí, které je pak církvím rozděluje a ponechává si 3% z částky.

Thorsten Frei, z křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové, považuje zavedení takové daně za „důležitý krok“. Pro německý deník Die Welt řekl, že by pomohl „islámu v Německu zbavit se závislosti na cizích státech.“ S tím souhlasí i sociální demokrat Burkhard Lischka (SPD), podle kterého je to téma „hodné diskuse.“

V současnosti totiž německé mešity do značné míry závisí na poskytnuté finanční pomoci. Ta často pochází od zahraničních organizací a vlád a panují obavy, že někteří cizí aktéři takto šíří fundamentalistický výklad islámu. Podle stanice Deutsche Welle (DW) je jednou z problematických organizací Turecko-islámská unie pro náboženské záležitost (DITIB), která je napojena na tureckou vládu. Podle informací listu The Economist provozovala tato organizace v roce 2016 po celém Německu asi 900 mešit.

Oficiální údaje odhadují, že dnes v zemi žije 4,4, až 4,7 milionů muslimů. Ne všichni však musí být praktikující věřící. Údaje totiž pracují s počty lidí v muslimských rodinách, jejich vztah k náboženství již dále nespecifikují.

Seyran Ates, německá právnička kurdského původu, zavedení daně také podporuje. Ates založila v minulém roce v Berlíně liberální Ibn Ruschd - Goethovu mešitu, ve které se spolu modlí ženy i muži pohromadě. Ona sama dlouhodobě kritizuje konzervativní část muslimské komunity a dožaduje se rovných práv pro muslimské ženy. Islám v Německu je podle ní „velmi ovlivňován (aktéry) z cizích zemí.“ Místní muslimové se podle ní proto „musí začít starat o své vlastní náboženství sami“.

Témata:  Německo Berlín Islám

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.