Ve francouzských školách se žáci učí poznávat dezinformace

Jeden takový kurz nedávno zaplnil třídu na střední škole Henriho Barbusse na předměstí Lyonu. Deváťáky tam přivítala sada twitterových příspěvků promítnutá na tabuli. Úkol: Určit, zda jsou sdělení důvěryhodná, či nikoli. Pozornost žáků se rychle stočila k příspěvku od populistické političky Marine Le Penové. "Politici někdy skutečnosti zveličují, protože jejich cílem je přesvědčit lidi, že jejich nápady jsou těmi správnými," vysvětlila žákům reportérka agentury AFP Sandra Laffontová, která kurz vedla.

Její hodina je součástí průkopnického projektu francouzské vlády, která začala v boji proti šíření dezinformací na internetu spolupracovat s novináři a pedagogy. Francouzská snaha vzdělávat žáky o médiích a internetu je ve světě jednou z nejrozsáhlejších a začíná už u dětí na druhém stupni základní školy.

"Čím dříve začnete, tím lépe," řekl Serge Barbet, vedoucí vládního centra Clemi, které vzdělávání o dezinformacích koordinuje. Šíření "brakových" informací v online prostoru označuje za hrozbu a schopnost rozeznávat je za životně důležitou potřebu.

Francie vycítila význam posilování mediální a internetové gramotnosti dříve než mnohé další země. Krvavý útok na redakci satirického magazínu Charlie Hebdo v roce 2015 odkryl hluboce zakořeněnou nedůvěru k médiím a úrodnou půdu pro konspirační teorie. Francie od té doby navyšuje prostředky určené pro kurzy o médiích a internetu a francouzské ministerstvo kultury nyní svůj roční rozpočet na tento účel zdvojnásobilo na šest milionů eur (přes 150 milionů Kč).

Speciální vládní trénink o tématu absolvuje ročně kolem 30.000 učitelů a dalších odborníků a ministerstvo školství do celostátních osnov přidává volitelný středoškolský předmět věnovaný internetu a médiím.

Snahy nabraly ještě větší naléhavost po posledních francouzských a amerických prezidentských volbách, které se podle některých zdrojů staly terčem ruských dezinformačních kampaní. Sdílení zavádějících příspěvků nebo zmanipulovaných videí provází také aktuální vlnu protestů "žlutých vest", které jsou organizovány prostřednictvím sítě facebook a dalších internetových platforem.

Jako modelový příklad školních kurzů zdůrazňuje francouzská vláda iniciativu, kterou v roce 2010 pomohla spustit novinářka Laffontová. Dnes se na programu podílí 155 žurnalistů a skupina letos uspořádala asi 500 workshopů se studenty. Laffontová na hodinách pracuje s materiály z twitteru a YouTube a poskytuje odkazy na stránky, které mohou žáci použít pro ověřování faktů. Také vysvětluje základní prvky novinářské práce ve snaze zvrátit nedůvěru některých studentů vůči médiím a pomoci jim rozvinout si lepší cit pro rozpoznání seriózního obsahu.

"Uvědomili jsme si, že musíme začít od základů, než se začne mluvit o fake news a konspiračních teoriích: Co je to zpravodajství, kdo jej vytváří, jak se prověřují zdroje," popsala Laffontová.

Při nedávném kurzu na předměstí Lyonu se také žáků zeptala, zda používají facebook. Nezvedla se žádná ruka a z publika zazněl výkřik: "Facebook je pro starý lidi!" Žáci řekli, že preferují Snapchat, twitter, Instagram a WhatsApp.

Ačkoli neexistuje mnoho studií, které by zkoumaly účinnost vyučování mediální gramotnosti, a někteří komentátoři jsou v tomto ohledu skeptičtí, Laffontová byla po své dvouhodinové přednášce nabita optimismem díky zájmu studentů a jejich aktivitě. "Je vaší úlohou věci na internetu rozklíčovat. Pamatujte na všechny detaily, které jsme si dnes ukázali," řekla jim, než zazvonilo na obědovou přestávku.

Témata:  Francie,  školství