Dobrovolník se vydal mezi migranty: Všude jsou hromady odpadků, ucpané záchody, špína, popisuje

Dobrovolník a aktivista Stefan Dietrich navštívil migranty čekající v Bosně, serveru Deutsche Welle pak popsal podmínky, ve kterých tam lidé žijí. „V Miralu nedaleko města Velika Kladusa žijí migranti v uprchlickém táboře, Je tam asi 690 lidí, včetně 10 žen a dětí. Zbytek jsou mladí muži. Lidé tam spí na palandách, kolem kterých visí přikrývky, aby měli nějaké soukromí. Používají plastové toalety. Náš dojem je, že všechno je jen improvizované,“ vysvětluje Němec, který dlouhodobě žije ve Švýcarsku.

Věci by podle něj mohly být čistší a lépe organizované. „Je tam špína a zima. Situace je obtížná. Nenazval bych to katastrofou, ale stále jsou lidé, kteří spí venku. Hygiena je stále špatná, lékaři nenavštěvují tábor denně.  Přicházejí jen v daných časech a nehovoří dobře anglicky. Přesto je situace lepší než v létě,“ tvrdí dobrovolník.

U Biharu pak podle jeho slov migranti obývají bývalou továrnu. „Je to obrovská temná hala plná smutných lidí a hromad odpadků. Někteří říkají, že zde žije 1 700 lidí, jiní zmiňují 2 100. Uvnitř továrny najdete kontejnery a stany, kde žijí migranti. Pracovníci IOM mi říkali, že z 200 kontejnerů bylo 37 bez topení, takže jsme koupili ohřívače a rozdávali je,“ popisuje Stefan.

„Také jsme koupili mikrovlny pro Červený kříž, aby jim mohli ohřát jídlo. Jídlo je vzácné. Ti, kteří mají nějaké peníze, si mohou koupit jídlo v obchodě s potravinami. Byli jsme schopni shromáždit a rozdat hodně rukavic, ponožek, bot, čepic, bund, teplých kalhot, plen, jídla a zdravotnických potřeb. Toalety jsou ucpané a špinavé, všude jsou odpadky. Jeden z migrantů se sprchoval studenou vodou, protože tam žádná horká voda nebyla. Lidé se snaží věci nějak vylepšovat, ale stále nemůžeme říct, že je top dobré. Když jsme tam byli, mnoho lidí spalo na zmrzlé trávě. Viděli jsme mnoho migrantů, kteří nevypadali zdravě,“ popisuje situaci nedaleko chorvatských hranic.

Přesto jsou prý běženci docela optimističtí. „Setkali jsme se s jedním, který byl do Bosny a Hercegoviny vrácen šestkrát a druhý dokonce 18krát, ale oba byli dál optimističtí ohledně budoucnosti a věřili, že nakonec skončí na Západě. Ve Veliké Kladuse nám bylo řečeno, že každý večer se pokouší překročit hranici asi 100 migrantů. 70 je vráceno, ale ostatním třiceti se nějak podaří dostat do Itálie přes Chorvatsko a Slovinsko,“ vysvětluje dobrovolník.

A proč vlastně všichni chtějí na Západ? „Byla tam skupina z Egypta, která uprchla, protože měla problémy s policií kvůli tomu, že zveřejnila věci kritické vůči vládě. Potkali jsme lidi z Maroka, kteří hledají lepší život, nebo z Íránu, kteří uprchli z vlasti z politických důvodů. Z Pákistánu lidé prchají z důvodu ekonomických těžkostí a kvůli válce. Věděl jsem, že existují uprchlíci ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, ale byl jsem trochu překvapen, že jsem se setkal s lidmi z Egypta a Indie. Všichni doufají, že se věci zlepší a že budou moci překročit hranice,“ řekl novinářům Stefan.

Místní obyvatelé jsou podle něj tolerantní. „Stydí se za svou vládu, která víc nepomáhá uprchlíkům a migrantům. Lidé v západní Bosně se cítí opuštěni. Ale věci by mohly fungovat lépe, viděl jsem to třeba v Mostaru. V červenci a prosinci jsem navštívil tamní tábor a všechno fungovalo dobře. Podmínky tam nejsou stejné, jako by byly ve Švýcarsku nebo Německu, ale jsou stále humánní. V tomto táboře je mnoho dětí. Pokud může Bosna a Hercegovina zajistit migranty u Mostaru, nevidím, proč to nemůže udělat i zde,“ diví se dobrovolník.

O tom, že by chorvatská policie bila ty migranty, kteří se pokoušejí proniknout přes hranici, ale neslyšel. Spíše jim prý ale berou telefony, hotovost i další osobní věci. Někdo si prý dokonce stěžovali, že mu policisté vzali boty. „Již dříve jsme slyšeli o brutalitě a násilí vůči uprchlíkům v Maďarsku a Bulharsku. Zdá se ale, že to, co se děje v Chorvatsku, se děje systematickým způsobem; nic není náhodné nebo spontánní,“ myslí si.

Témata:  uprchlíci,  Bosna a Hercegovina,  Chorvatsko,  UNHCR