Jak Rusové vnímají Rusko? Historik poukázal na nový trend, Putin může mít problémy

Počet kriticky smýšlejících Rusů roste

Aptekar se opírá o závěry prosincového výzkumu společnosti Public Opinion Foundation, která respondentům položila otázku, jaké místo podle nich Rusko zaujímá ve světových žebříčcích čtyř rozdílných ukazatelů - míry ekonomického rozvoje, materiálního zabezpečení, ochrany osobních práv a svobod a osobní bezpečnosti.

V uplynulých dvou letech je přitom patrný nárůst počtu Rusů, kteří stav věcí ve své zemi vnímají stále více kriticky, podotýká historik. Připomíná, že podobně v roce 2016 si nejvíce obyvatel Ruska - 39 %, tedy jen o 2 % více - myslí, že jejich země se nachází někde mezi 10. a 50. místem v žebříčku ekonomického rozvoje, což je skutečně pravda, jelikož podle Mezinárodního měnového fondu patřila Rusku 13. příčka v rámci celkové výše HDP.   

Během dvou let ovšem výrazně poklesl počet Rusů - z 29 % na 20 % -, kteří se domnívají, že Rusko se nachází v elitní desítce tohoto žebříčku, konstatuje odborník. Dodává, že naopak stoupl poměr respondentů - ze 14%  na 20 % -, kteří soudí, že jejich vlast okupuje místo v jeho druhé padesátce.

Co se týká světového žebříčku materiálního zabezpečení, 30 % obyvatel Ruska, tedy o 6 % méně než v roce 2016, vidí svou zemi mezi 10. a 50. místem, z 15 % na 21 % však stoupl počet těch, podle nichž země z přepočtu HDP na hlavu zcela zaostává, poukazuje Aptekar. Doplňuje, že 28 % respondentů, tedy o 1 % více než před dvěma lety, správně zařadilo Rusko do druhé padesátky - podle Mezinárodního měnového fondu loni zemi patřila 73. příčka.    

Vnímání stavu dodržování osobních práv a svobod v Rusku je o něco lepší, ale i tak se našlo se respondentů, kteří věří, že země si vede lépe než ve skutečnosti, snížil a roste počet těch, podle nichž Rusko v dané oblasti zaostává, deklaruje expert. Připomíná, že podle indexu vlády práva a zprávy mezinárodní nevládní organizace World Justice Project se Rusko mezi 113 státy umístilo na 89. místě.

Mezinárodní témata již netáhnou

Výsledky se liší v závislosti na věku, vzdělání a příjmech respondentů, konstatuje historik. Vysvětluje, že bohatí Rusové hodnotí situaci lépe než jejich chudí spoluobčané - 26 % lidí s průměrnými či podprůměrnými příjmy například věří, že Rusko patří mezi deset nejrozvinutějších zemí světa, což je o polovinu více než v případě respondentů s vyšším vzděláním.  

"Kritičtější vnímání ruského postavení ve světě odráží obecný pokles ruských nacionalistických nálad, primárně v důsledku penzijní reformy," tvrdí historik. Odkazuje na názor Iriny Osipovové ze společnosti Public Opinion Foundation, podle které Rusové stále více pociťují bezprostřední dopady vládních opatření a nespravedlnosti.

Ruská média se sice nadále zaměřují na úspěchy země na mezinárodněpolitickém poli, ale neuvědomují si, že agenda se mění a Rusy zajímá mezinárodní politika stále méně, odkazuje Aptekar na mínění sociologa Grigorije Judina z Vysoké školy ekonomické v Moskvě.

"Víc a víc lidí (v Rusku) využívá alternativní (myšleno nestátní, pozn. redaktora) zdroje informací, což jim umožňuje vytvořit si objektivnější obrázek o tom, co se ve světě děje," uzavírá expert.  

Témata:  Rusko,  ekonomika,  lidská práva