Společnost se řítí ke dnu? Průzkum ukázal, kolik lidí dnes ví, co dělal Hitler. Číslo je zarážející

Mezery se rozšiřují

Nedávný průzkum televize CNN v Evropě zjistil, že zhruba třetina ze 7 tisíc respondentů ze sedmi zemí vědí o holocaustu jen velmi málo, případně vůbec nic, přičemž ve Francii 20% mladých ve věku 18-34 let o holocaustu dokonce nikdy neslyšelo, poukazuje Wall. Průzkumy podle něj ukazují mezery ve znalostech a chápání holocaustu, které se v posledních letech rozšiřují.  

"Znepokojivé není jen to, že holocaust mizí z paměti, ale to, že se ztrácí také poučení, které lze aplikovat na probíhající porušování lidských práv a ohrožení demokracie," píše aktivista. Za dobrý moment k výzvě k obnovení snah vzdělávat mladé o nacistické genocidě 6 milionů Židů považuje Mezinárodní den památky obětí holocaustu připadající na 27. ledna.

Jak klesá povědomí o holocaustu, jsme svědky - zřejmě nikoliv náhodně - nárůstu antisemitských útoků, deklaruje Wall. Připomíná, že FBI v roce 2017 zaznamenala meziroční nárůst protižidovských trestných činů o celých 37% a loni dokonce antisemitské výzvy vedly k masakru v pittsburghské synagoze, kde při nejhorší útoku na židy v americké historii zahynulo 11 lidí.

Také v Evropě, kde nacistická genocida proběhla, dochází k alarmujícímu a otřesnému nárůstu antisemitismu, který ohrožuje židovské komunity, přičemž průzkum EU z roku 2017 odhalil, že 28% evropských židů čelilo za poslední rok obtěžování, konstatuje Wall. Dodává,že podle stejného průzkumu 90% evropských židů věří, že v jejich zemích vzrostl za posledních pět let antisemitismus na internetu, a více než třetina z nich zvažuje emigraci.  

"Tváří v tvář rostoucímu antisemitismu je zoufale potřeba učit o holocaustu v amerických a evropských školách," apeluje Wall. Vysvětluje, že výuka o holocaustu má širší účel, jelikož poskytuje historický kontext pro pochopení zvěrstev a zabránění dalším - holocaust totiž začal slovy, rasistickými stereotypy a démonizací, které byly předehrou masového násilí v celosvětovém rozsahu.

Nejprostší odpověď   

Holocaust redukoval sociální a ekonomický tlak na nejprostší odpověď, která přičítala vinu za problémy  jedná skupině obyvatel, vysvětluje Wall. Dodává, že nešlo o první případ, kdy byli židé terčem obviňování a útoků, hanobení judaismu totiž trvá již dva tisíce let, navíc současní fašisté, rasisté a extremisté využívají stejnou taktiku vůči dalším menšinám.    

Studium holocaustu může poskytnout potřebné pochopení toho, jak byla celá společnost zastrašována a manipulována demagogy, než podlehla nenávisti a hlásání strachu, může sloužit jako předloha pro rozpoznání nebezpečí démonizace a štvaní a může pomoci při hájení lidských práv a posilování klíčových demokratických hodnot, míní Wall. Soudí, že holocaust může také mladé lidi naučit jak čelit útlaku skrze příběhy odvážných jedinců v nacisty okupované Evropě, kteří se postavili síle davu a riskovali své životy pro záchranu Židů.

"Ze zkoumání motivace a chování pachatelů a kolaborantů i přihlížejících, protestujících a hrdinů se lze hodně naučit," píše Wall. Poukazuje, že v USA existuje několik států, například Kalifornie, New York a Illinois, kde je holocaust v nějaké formě povinnou součástí školních osnov, v Evropě se pak o nacistické genocidě povinně vyučuje například v Německu, Británii a Francii.

Ačkoliv Mezinárodní aliance pro připomínku holocaustu založená v roce 1998, která podporuje výuku a výzkum nacistické genocidy, má 32 členských zemí, s výukou tématu je často nakládáno jako s povrchní nutností v osnovách, která je vmáčknutá do hodin o druhé světové válce a moderní historii Evropy, konstatuje Wall. Apeluje, že je třeba dělat více, protože vzdělání, včetně vzdělání o holocaustu, představuje jeden z důležitých způsobů, jak mohou společnosti čelit vzestupu extremismu, předsudků a nenávisti.

Klíčové jsou otevřené příklady - v politice, médiích i dalších oblastech - protože demokracie je křehká a lidská práva lze snadno oslabit či zrušit, zdůrazňuje Wall. Deklaruje, že osud Židů v nacistickém Německu, představuje jedno z nejhorších zvěrstev v dějinách, ale nešlo o poslední událost svého druhu, jak ukázalo dění ve Srebrenici, Rwandě či Barmě. "Dokud se nepoučíme z minulosti, žádná země či společnost nebude v bezpečí před démony, kteří mezi námi číhají," uzavírá aktivista.

Témata:  holocaust,  II. světová válka,  židé,  Adolf Hitler