Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin připomněl sovětský podíl na ukončení holokaustu a útočil na Kyjev

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin u příležitosti dnešního Mezinárodního dne památky obětí holokaustu uvedl, že s nacistickými plány na vyvraždění Židů a dalších národů skoncoval především Sovětský svaz. Rovněž zopakoval své tvrzení, že ruští vojáci, kteří na jeho rozkaz vpadli loni v únoru na Ukrajinu, bojují proti "neonacistům". Kyjev naopak obviňuje ruského vůdce, že vede genocidní válku a že se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů i zločinů proti lidskosti na okupovaných územích.

V souvislosti s dnešním 78. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi Rudou armádou ruský prezident zdůraznil, že "s barbarskými plány nacistů skoncoval především sovětský lid, který ubránil svobodu a nezávislost vlasti a zachránil před úplným zničením a zotročením židovský lid a další národy".

Kvůli pokračující agresivní válce Ruska proti Ukrajině ale nebyli letos ruští představitelé do Osvětimi na výročí osvobození pozváni. Ruská delegace mimo rámec oslav položila věnec u hrobů rudoarmějců, uvedl na svém webu list Gazeta Wyborcza. "Rusko, které nás tu osvobodilo, teď vede válku u našich hranic na Ukrajině. Proč?", ptala se během slavnosti Zdzislawa Wlodarczyková, jedna z 18 bývalých vězňů a vězeňkyn, kteří se akce v Osvětimi zúčastnili.

Ředitel osvětimského muzea Piotr Cywiński se přiznal, že si neumí v souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině představit, že by podepsal dopis ruskému velvyslanci s pozváním na oslavy. "Doufám, že se to v budoucnosti změní, ale čeká nás dlouhá cesta. Rusko bude potřebovat nesmírně mnoho času a hluboké sebezpytování po této válce, než se bude moci vrátit do civilizovaného světa," usoudil Cywiński.

Putin od počátku "speciální vojenské operace", jak Kreml nazývá svou agresivní válku proti Ukrajině, tvrdí, že cílem je "denacifikovat" sousední zemi. V jejím čele ale stojí prezident židovského původu a krajní pravice podle výsledků voleb sehrávala v ukrajinské politice jen okrajovou roli.

Moskva v posledních letech reagovala alergicky na připomínky, že dohoda mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem ze srpna 1939 přispěla k rozpoutání války, v jejímž začátku Sovětský svaz vystupoval jako spojenec Adolfa Hitlera. Pakt Molotov-Ribbentrop, pojmenovaný po ministrech zahraničí obou totalitních velmocí, přitom v minulosti kritizoval i sám Putin.

"Zapomenutí lekcí historie vede k opakování strašných tragédií. Svědčí o tom zločiny proti civilistům, etnické čistky a trestné výpravy, které na Ukrajině organizují neonacisté. Právě s tímto zlem hrdinně, bok po boku nyní bojují naši vojáci," uvedl dnes ruský prezident, aniž by pro svá tvrzení předložil jakékoliv důkazy.

Putin při čtvrtečním setkání s hlavním ruským rabínem a předsedou federace židovských obcí v Rusku zdůraznil, že většina Židů, zavražděných nacisty, byli sovětští občané, připomněla agentura TASS.

Témata:  Vladimír Putin holocaust Ukrajina

Aktuálně se děje

21. září 2026 9:13

Kozub promluvil o traumatech z dětství. Jeden člověk ho pronásleduje dodnes

Štěpán Kozub se nedávno stal novým členem týmu ranní show na Evropě 2, což mu i mnozí kolegové mohou závidět. Ani u oblíbeného herce a komika ale není všechno zalité sluncem. Ukázalo se to při jedné výměně vzkazů na sociální síti. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.