Americká politička a kandidátka na prezidentku Elizabeth Warrenová předložila k projednání takzvaný „No First Use Act“. Jeho přijetím by se Spojené státy zavázaly, že nikdy nepoužijí jaderné zbraně jako první. Kritici zákonu vyčítají, že by ze světa paradoxně mohl udělat nebezpečnější místo.
Návrh zákona je velmi stručný a srozumitelný. „Politikou Spojených států je nepoužít jaderné zbraně jako první,“ stojí v jeho textu. V obou komorách Kongresu byl představen před dvěma týdny senátorkou Warrenovou a Adamem Smithem, který předsedá komisi pro ozbrojené složky ve Sněmovně reprezentantů.
V současnosti se podobným pravidlem řídí pouze Čína a Indie. Ostatní země jaderného klubu se zavázaly jen k tomu, že použijí zbraně jedině při své obraně. Spojené státy, jediná země na světě, která kdy použila atomové bomby v reálném konfliktu, by podle současné politiky měly zbraně nasadit jen za „extrémních podmínek na obranu svých životně důležitých zájmů nebo svých spojenců a partnerů.“
Snahy, aby Washington adoptoval pravidlo „No first use“ se již v minulosti objevily, nikdy však neuspěly. Zavedení naposledy zvažovala Obamova administrativa, nakonec se však prezident rozhodl jinak. Zastánci i kritici návrhu nicméně mají některé pádné argumenty.
Podle zastánců je přijetí této politiky důležitým krokem na cestě k větší jaderné bezpečnosti. „Je to politický závazek,“ vysvětlila pro server Vox Alexandra Bellová z neziskové organizace Center for Arms Control and Non-Proliferation. „Signalizuje světu, jakým směrem se chceme vydat,“ vysvětlila a dodala, že se Spojené státy nacházejí v situaci, „kdy si mohou dovolit takový druh politik přijmout“. Podporovatelé návrhu nejčastěji zdůrazňují potřebu zajistit, aby zbytečně nedošlo k jaderné válce. To by se mohlo stát například po špatném vyhodnocení signálů protivníka.
Odpůrci naopak namítají, že by mohlo přijetí pravidla „no first use“ zhoršit světovou bezpečnost a vést k jaderným závodům. „Účinný nástroj proti šíření jaderných zbraní, který máme v našem arzenálu, je rozšířené zastrašování,“ vysvětlil profesor Vipin Narang z MIT. „A přinejmenším u našich spojenců skutečnost, že nevyloučíme použití atomových zbraní na jejich ochranu i v případě konvenčního útoku, funguje uklidňujícím dojem,“dodal.
Pokud by o tento pocit američtí spojenci a partneři přišli, mohli by se uchýlit k vývoji vlastních jaderných zbraní. Nepřátelské země by naopak mohly na takové spojence zaútočit, aniž by se musely obávat, že vyprovokují jadernou odplatu Washingtonu.
Témata: jaderné zbraně, USA, válka, USA Washington, bomby
Související
14. listopadu 2024 11:15
18. října 2024 20:06
14. října 2024 10:12
30. září 2024 18:30
5. září 2024 17:11
14. srpna 2024 16:39
