Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Boj s drogami po brazilsku. Ministr školství vyzdvihuje narkobarona Escobara

Ilustrační foto.
Ilustrační foto.
Foto: Pixmac

Brazilský ministr školství pochválil někdejšího kolumbijského drogového bosse Pabla Escobara za "práci", kterou udělal pro školáky v Kolumbii. Podle ministra Ricarda Véleze, který sám pochází z Kolumbie, pomohl Escobar mimo jiné budováním fotbalových hřišť uchránit mládež před drogami. Ministr to řekl ve středu v parlamentu, když obhajoval své reformy ve školství.

Ministr Vélez srovnával někdejšího šéfa medellínského kartelu Escobara se současnými brazilskými drogovými bossy, kteří podle něj rekrutují mládež pro prodej drog. Podle některých brazilských médií ale zvolil Vélez špatný příklad, když poukazoval na problém brazilské mládeže s drogami.

"Pablo Escobar vytvořil fotbalová hřiště pro mladé i malou knihovnu. Proto mladí nekonzumovali kokain, který byl určen převážně na export," uvedl Vélez. "To, co se dělo před 30 lety v Kolumbii, se nyní děje v Brazílii, země je nemocná a ta nemoc se jmenuje crack," dodal Vélez.

Pablo Escobar (1949-1993) se z malého kriminálníka vypracoval na šéfa medellínského kartelu, který v 80. letech zásoboval americký trh odhadem 80 tunami kokainu měsíčně a dodával do USA asi 80 procent z celkového množství pašovaného kokainu. V Escobarově válce s konkurenčními kartely přišlo o život nejen v Kolumbii také několik stovek policistů, soudců i prominentních politiků. Pro chudé Kolumbijce byl ale "novodobým Robinem Hoodem", lid si kupoval výstavbou sportovišť, škol i nemocnic.

Vystudovaný filozof a teolog Vélez, kterého si za ministra školství vybral od ledna do své první vlády ultrapravicový prezident Jair Bolsonaro, se snaží prosadit reformu školství. Jejím základem je vytvoření více škol, které by spravovala armáda. Takový model, v němž vládne tvrdá disciplína, by podle Véleze pomohl řešit problém s drogami u mládeže.

Minulý měsíc prezident Bolsonaro podepsal dekret, jímž zřídil zvláštní oddělení na ministerstvu pro podporu občansko-vojenských škol. Ty má spravovat armáda a jejich cílem je podle Véleze "skoncovat s převahou levicových ideí ve školách, obzvláště v hodinách dějepisu a zeměpisu".

Školy spravované armádou umožnil v Brazílii už zákon z roku 2001, Bolsonaro chce ale jejich počet v zemi výrazně zvýšit. Podle brazilského tisku bylo takových škol loni v celé zemi 122. V těchto školách vládne tvrdá disciplína, kromě nošení uniforem a přesně střižených a upravených vlasů musí žáci také před vstupem do tříd stát v řadě a každý den začíná školní výuka vzdáním úcty národní vlajce.

Za porušení disciplíny tam hrozí různě přísné tresty, od napomenutí až po vyloučení ze školy. Vyloučen může být žák například i za to, že se líbal se spolužačkou a měl přitom na sobě školní uniformu, a je jedno, zda to bylo v areálu školy, či mimo něj.

Bývalý armádní důstojník Bolsonaro se nikdy netajil obdivem k vojenskému režimu v Brazílii (1964-1985) a do své vlády si také vybral několik vojáků či bývalých armádních důstojníků.

Témata:  drogy Brazílie

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 18:55

Česko slaví druhé zlato z italské olympiády. Jílek ho přidal ke stříbru

Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.