Tajemství uprchlíků odhaleno: Proč místo do Česka proudí do Německa?

I když se otázka ohledně preferovaných zemí nabízí, v minulosti se na ni migrantů nikdo neptal. První zpráva na toto téma vznikla až v roce 2015 na základě rozhovoru s běženci a nesla název Rozhodování, kam jít: Politiky, lidé a dojmy, které určují cílovou preferenci. A i když se evropští politici dávno obecně shodli na důvodech migrantů ohledně volby konkrétních zemí, podle odbornice na migraci Heaven Crawleyovou na to šli špatně. Politici podle ní využili tyto obecně „chybné předpoklady" k rozvoji migrační politiky zaměřené na odrazování migrantů.

Podle Crawleyové je ale předpoklad, že většina migrantů dostatek informací o politikách a předpisech v jednotlivých evropských zemích, aby na základě nich učinili informovanou volbu o svém cíli, chybný. Rozhovory s žadateli o azyl z Nigérie, Eritreje, Sýrie a mnoha dalších zemí naznačují, že tomu tak obecně není.

V průzkumu z roku 2002, který si nechaly zpracovat britské úřady, byli migranti dotazováni na předchozí znalosti britského azylového systému – a ukázalo se, že toho vědí jen velmi málo. Někteří dokonce neměli tušení, že můžou požádat o azyl.

Velmi málo uchazečů o azyl, kteří se do studie z roku 2002 zapojili, očekávalo, že skončí v zadržovacím středisku. Ale i ti, kteří to věděli, to nepovažovali za negativum. Někteří už předtím strávili dlouhou dobu v uprchlických táborech. Přinejmenším jeden žadatel o azyl, který byl mučen na Srí Lance, řekl, že být ve vazebním centru ve Velké Británii je lepší než "typ života, který jsem tam měl",“ cituje ze studie server Info Migrant.

Další věc, kterou političtí činitelé obecně ignorují, je skutečnost, že se situace lidí se mění během migrační cesty v důsledku náhodných setkání a nehod, říká Crawleyvá.

Ali, který se dostal z Iráku do Evropy s pomocí pašeráků, se poprvé zastavil v Jordánsku. „Byla to jediná země, která by nás (Iráčany) tehdy přijala," vysvětluje. Brzy se rozhodl, že chce jít do Německa, ale neměl žádný plán, jak se tam dostat. „Náhodou jsem se setkal s chlapíkem, který chtěl jet do Německa, kde žije jeho synovec, a on mi řekl, že Mnichov je nejlepším městem v Německu. A tak jsem se rozhodl jít do Mnichova," vysvětlil Ali pro server Info Migrant.

Odpovědi migrantů ohledně toho, jak si „vybrali", kam jít, naznačují, že existují dva klíčové faktory: pašeráci a přítomnost či nepřítomnost rodiny a přátel.

Ve snaze zjistit, co ovlivňuje preference migrantů, je důležité si uvědomit, že jejich „volba" je často velmi omezená a zpočátku, obzvláště v případech akutního útěku, poměrně bezvýznamná. Oba průzkumy – ten z toku 2002 i ten o 13 let novější – se shodují, že žadatelé o azyl se obecně soustředí na nutnost odchodu, spíše než na místo, kam vlastně půjdou.

Ze 65 přistěhovalců, kteří byli dotazováni v roce 2002, pouze tři uvedli, že chtěli opustit svou země kvůli tomu, že život ve Velké Británii považovali za atraktivní.

„V téměř všech případech ... bylo impulsem k migraci pronásledování, lidé se rozhodli opustit své domovské země spíše než by se chtěli přesunout do konkrétních destinací," uvádí zpráva. Pro mnoho lidí opuštění domů znamenalo rozloučení se s rodinou, zaměstnáním a majetkem, a život ve Velké Británii pro ně znamenal snížení jejich vnímané kvality života – a navíc se museli vypořádat s kulturní a jazykovou bariérou. „Respondenti byli zmateni, proč se značná část diskuse soustředí na to, co o Británii věděli předtím, než přišli. Jejich hlavní obavou byla bezpečnost,“ uvádí studie.

Žadatelé o azyl uváděli, že byli silně ovlivňováni pašeráky. Ze 65 respondentů jich 42 přiznalo, že je do Evropy dovedli pašeráci. Někdy pašeráci přímo rozhodovali o cílech a trasách. „Ta osoba mi řekla: Mám lístek, můžete jet do Londýna v Anglii,“ popisuje muž z Konga.

Druhým nejvlivnějším faktorem při výběru destinace migrantů je přítomnost rodiny a přátel v určité zemi. Odpovědi žadatelů o azyl naznačují, že očekávali, že i vzdálení příbuzní, kteří již v dané zemi žijí, jim mohou poskytnout nějakou počáteční podporu. Pro mnoho migrantů je také důležitá znalost jazyka a kulturní souvislosti. Ali z Iráku například uvedl, že nejprve pomýšlel na cestu do Austrálie, protože uměl anglicky.

Pro mnoho lidí, především politiků, by mohl být nejzajímavějším závěrem rozhovorů s žadateli o azyl fakt, že, že nepřicházejí kvůli penězům ze sociálních dávek. Průzkumy ukázaly, že přísnost či naopak vstřícnost azylové politiky a výše sociálních dívek hrála jen malou nebo dokonce žádnou roli.

Mnoho migrantů ve Velké Británii přiznalo, že mají malou nebo žádnou představu o tom, na jakou finanční podporu budou mít nárok. Mnoho lidí podle studie očekávávalo, že budou soběstační a že si budou muset sami najít bydlení. Někteří žadatelé o azyl předpokládali, že obdrží státní podporu, ale doufali, že si najdou nějaké pracovní místo, protože se nechtěli spoléhat na dlouhodobou podporu. Nikdo z nich si prý ale nemyslel, že Spojené království jim nabídne velkorysejší podporu než jakou by dostali v jiných zemích.

Témata:  EU,  uprchlíci