reklama

CDU/CSU, kterou do voleb stejně jako celou Evropskou lidovou stranu (EPP) vede bavorský rodák Manfred Weber (CSU), nejaktuálnější - páteční - průzkum veřejného mínění dával šanci na zisk 27 procent hlasů. Sociálním demokratům, jejichž lídryní je ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová, přisoudil 17 procent. Pro obě uskupení, která už loni propadla v některých německých zemských volbách, by to byl zatím nejhorší výsledek v evropském hlasování.

Naopak šanci na dosud nejlepší výsledek mají Zelení s podporou 18 procent obyvatel. Část z 96 křesel vyčleněných pro německé europoslance podle průzkumů získají i k Evropské unii velmi kritická Alternativa pro Německo (12 procent), Levice (sedm procent) a svobodní demokraté (FDP - šest procent).

Zastoupení v Evropském parlamentu, kde dosud Německo reprezentovalo 13 politických uskupení, podle všeho budou mít znovu i menší strany, včetně recesistické Strany, konzervativních Svobodných voličů (FW) nebo Pirátů. Je to dané tím, že pro volby pro EP není v Německu stanovena minimální procentní hranice, kterou by bylo potřeba překonat.

Hlasování, které následuje po kampani, jež se výrazně soustředila také na otázku klimatických změn, se ve spolkové republice může zúčastnit odhadem 64,8 milionu Němců a občanů ostatních zemí osmadvacítky. Volební účast by se i díky tomu, že řada lidí chce dát v době brexitu najevo svůj postoj vůči EU, mohla pohybovat mezi 50 až 60 procenty. Volební místnosti se uzavřou v 18:00 SELČ.

Že by mělo hlasování dramatické dopady na vládu, odborníci většinou nečekají. "Nemyslím, že výsledky vládních stran budou o tolik horší než průzkumy, a nemyslím proto, že kvůli nim vláda skončí," říká například politolog z Humboldtovy univerzity v Berlíně Aiko Wagner. Větší dopad na budoucnost již třetí velké koalice za poslední čtyři volební období by mohlo mít dnešní hlasování v Brémách, kde SPD hrozí po více než 70 letech ztráta radnice, a především série podzimních voleb v zemích východního Německa, kde se čeká výrazné oslabení vládních stran.