Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko čeká politický otřes? Lidem bouchly saze, pohár trpělivosti přetekl!

Vladimir Putin, ruský prezident
Vladimir Putin, ruský prezident
Foto: kremlin.ru

Pokud by byly nové ruské prezidentské volby, současný ruský prezident by Vladimir Putin by v nich mohl i prohrát. Podle zpravodajského serveru RBC by jej znovu už nevolila více jak polovina Rusů.

Putin získal v posledních volbách v březnu roku 2018 77% hlasů. Nastoupil tak počtvrté a zřejmě naposledy do prezidentského úřadu.

Pokud by však proběhly prezidentské volby teď v neděli, jen 48% Rusů by jej volilo, podle státem řízené agentury na průzkum veřejného mínění FOM, citovanou RBC. FOM provedl uzavřený průzkum od poloviny března do začátku dubna na žádost Kremlu.

Putinovo volební hodnocení, které měří, kolik lidí je ochotno volit pro konkrétního kandidáta, v průměru za uplynulý rok dosáhlo 47 procent, uvedla FOM.

Minulý týden deníky Kommersant, RBK a Vedomosti s odvoláním na údaje státní agentury VCIOM oznámily, že Putinovi důvěřuje 31,7% Rusů. Jedná se nejnižší úroveň prezidentovy obliby od roku 2006, kdy VCIOM začal tyto údaje zveřejňovat.

Putinovy klesá popularita od loňského června, kdy vláda ohlásila neoblíbenou důchodovou reformu, která zvyšuje věk pro odchod do důchodu. Přesto zůstává s přehledem nejdůvěryhodnějším politikem v zemi.

Po prezidentovi na aktuálním žebříčku popularity v podání VCIOM následuje s velkým odstupem ministr obrany Sergej Šojgu (s důvěrou necelých 15 procent dotázaných) a ministr zahraničí Sergej Lavrov (13 procent). Premiér Dmitrij Medveděv (7,6 procenta) skončil až na páté příčce, předstihl jej totiž předák nacionalistů Vladimir Žirinovskij (8,8 procenta).

Podle expertů rozdíl mezi Putinovou důvěryhodností a volebním výsledkem tkví v tom, že se ruští voliči obecně bojí náhlých zvratů a hlavně dosud nevidí k Putinovi žádnou alternativu. Cítí však „únavu z prezidenta" i „povolební kocovinu".

Témata:  Vladimír Putin Rusko

Související

Aktuálně se děje

26. listopadu 2024 17:41

Expert vysvětlil, proč KLDR poslala vojáky na Ukrajinu

Rozhodnutí Severní Koreje vyslat vojáky na podporu Ruska v jeho válce na Ukrajině lze vysvětlit pragmatickými a geopolitickými faktory. Pchjongjang tímto krokem sleduje především získání tolik potřebných dodávek ropy a zemního plynu z Moskvy, čímž se snaží obejít přísné mezinárodní sankce, uvedl ve svém komentář pro server National Interest Ulv Hanssen, docent na Právnické fakultě Univerzity Soka a výzkumný pracovník Švédského institutu pro mezinárodní záležitosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Libanon

Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem: Co vše o něm víme?

Prezident USA Joe Biden oznámil uzavření dohody o příměří, která by měla ukončit třináctiměsíční boje mezi Izraelem a Hizballáhem, libanonskou milicí podporovanou Íránem. Ve společném prohlášení USA a Francie podle BBC uvedly, že dohoda ukončí boje v Libanonu a „ochrání Izrael před hrozbou Hizballáhu a dalších teroristických organizací“.