Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fotka vyvolala krvavou rvačku s Araby, desítky zraněných. Muslimské země jsou pobouřeny

Násilí
Násilí
Foto: Pixabay

Více než čtyři desítky zraněných, které bylo nutné ošetřit, si vyžádala sobotní rvačka mezi kazašskými a arabskými pracovníky tengizského ropného pole v Kazachstánu. Oznámila to dnes těžařská společnost Tengizchevroil.

Video z útoku na arabské inženýry a dělníky, zkopané, zbité a pokryté krví, vyvolalo podle agentury AP protesty v Libanonu a Jordánsku.

Konflikt podle médií zřejmě vyvolala fotografie Libyjce s kazašskou kolegyní. Kazaši fotografii shledali urážlivou, se sexuálním podtextem. Místní guvernér Nurlan Nogajev během setkání s vedením Tengizchevroil však uvedl, že konflikt vznikl v důsledku rozdílů v pracovních podmínkách mezi zaměstnanci zahraničních dodavatelů a Kazachy.

Tengizchevroil je společný podnik s americkými společnostmi Chevron a ExxonMobil.

Incident vyšetřuje policie. Podle libanonských a jordánských úřadů jsou mezi zraněnými Libanonci, Jordánci a Palestinci. Libanonský premiér Saad Harírí nařídil případ sledovat, podobně učinil jordánský korunní princ.

Agentura AP připomněla rvačku ze září 2017 mezi kazašskými a indickými stavebními dělníky v kazašském hlavním městě Nur-Sultan, dříve známém jako Astana, do které se podle úřadů zapojily tři desítky lidí. Nezávislé zdroje uvádějí, že se rvalo až 700 lidí, kvůli čemuž byly v hlavním městě uzavřeny ulice. Nakonec bylo 61 Indů vyhoštěno z Kazachstánu.

Témata:  Kazachstán násilí Jordánsko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.