reklama

"A zároveň musíme bojovat s organizovaným zločinem, reformovat azylovou politiku a díky ochraně našich vnějších hranic zajistit pokračování schengenského prostoru," řekla tato německá politička, kterou europoslanci na post šéfky EK zvolili těsnou většinou v pondělí. Evropané sice mají povinnost pomáhat migrantům, kteří se dostanou do nesnází při cestě přes moře do Evropy, ale jakmile se dostanou na pevninu, je nutné dát těmto lidem jasně najevo, že ti, kdo nemají nárok na azyl, se musejí vrátit, uvedla.

Co se týče stavu právního státu v Maďarsku a Polsku, kvůli čemuž vede Brusel spory s Varšavou a Budapeští, von der Leyenová řekla, že je pro zavedení kontrolního mechanismu ve všech členských zemích unie. "Díky tomu bude jasné, že nejde o ukazování prstem na určité státy, ale o kontrolu všech," vysvětlila například v polském listu Gazeta Wyborcza.

Agentura Reuters připomíná, že Polsko spolu s dalšími středoevropskými zeměmi zablokovalo kandidaturu socialisty Franse Timmermanse na funkci předsedy EK. Tento nizozemský politik ve funkci eurokomisaře často upozorňoval na porušování principů právního státu ze strany polské a maďarské vlády.

Debata o dodržování zásad vlády práva podle von der Leyenové přispěla k rozdělení mezi západními a středo- a východoevropskými zeměmi. "Pokud povedeme debaty tak ohnivě jako nyní, přispěje to k tomu, že státy a lidé ve střední a východní Evropě získají dojem, že kritika určitých nedostatků je namířena proti nim jako celku. Je důležité, aby debata byla objektivnější," myslí si.

Von der Leyenová také upozornila, že "delší čas jsme svědky nepřátelského chování Ruska, ať jde o porušování mezinárodního práva, což se dělo při anexi Krymu, nebo o snahy o rozdělení Evropy".

"Kreml neodpouští žádnou slabost," varovala von der Leyenová. Evropská unie má podle ní udržet v platnosti sankce proti Rusku a nabízet mu dialog.