Macron varuje před útokem na Grónsko. Trumpovi se postavil i šéfka Evropské komise

Prezident dále zpochybnil akceschopnost Severoatlantické aliance bez dominantní síly Spojených států. Prohlásil, že bez americké moci, kterou během svého prvního funkčního období vybudoval a nyní ji hodlá pozvednout na ještě vyšší úroveň, by NATO nebylo efektivní silou ani dostatečným odstrašujícím prvkem. Grónsko v rukou USA by podle něj Alianci učinilo mnohem hrozivější a účinnější. Tato slova přicházejí jen několik hodin před klíčovým jednáním ve Bílém domě, kde se dánští a grónští lídři mají setkat s viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem.

Evropští lídři na Trumpova vyjádření reagují se značným znepokojením. Francouzský prezident Emmanuel Macron během zasedání vlády varoval před „bezprecedentními“ důsledky, které by takový krok měl pro suverenitu evropských spojenců. Zdůraznil, že Francie Trumpova prohlášení o Grónsku v žádném případě nepodceňuje. Macron se tak přidal k dalším evropským představitelům, kteří v postupu Washingtonu vidí ohrožení mezinárodních pravidel a stability transatlantického partnerství.

Jasné zastání našlo Grónsko také u předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta v Bruselu zdůraznila, že ostrov patří výhradně svým obyvatelům a o jeho budoucnosti mohou rozhodovat pouze oni sami společně s Dánskem. Von der Leyenová potvrdila, že je v úzkém kontaktu s dánskou vládou, aby vyslechla jejich potřeby. Připomněla také, že Grónsko je pevnou součástí NATO a EU hodlá respektovat přání a zájmy Gróňanů nejen slovy, ale i činy.

Situace kolem největšího ostrova světa se tak stává zásadním testem evropské jednoty a schopnosti čelit ambicím americké administrativy. Zatímco Trump argumentuje potřebou čelit ruské a čínské přítomnosti v Arktidě, Evropa trvá na zachování územní celistvosti Dánského království. Pro obyvatele Grónska, kteří se již nyní potýkají s dopady klimatických změn, představuje tento politický střet další vrstvu nejistoty ohledně jejich budoucnosti a kulturní identity.

Gróňané, z nichž drtivá většina touží po úplné nezávislosti na Dánsku, se nyní cítí v pasti mezi dvěma velmocemi. Bojí se, za jakou cenu by je evropští spojenci a NATO podpořili, pokud by se tlak USA stupňoval. Pocit, že jsou pro světové hráče pouze figurkou na strategické šachovnici, v nich vyvolává hlubokou nejistotu. 

Středoškolská učitelka Simone Bagai vyjádřila pocity mnoha svých spoluobčanů, když upozornila na prezidentův naprostý nedostatek pochopení pro ústavní práva a morální integritu grónského lidu. Podle ní Grónsko nepatří Dánsku, aby ho mohlo někomu darovat nebo prodat; patří výhradně lidem, kteří na něm žijí. Frustrace místních pramení především z pocitu, že jejich zdvořilý, ale jasný nesouhlas Washington naprosto ignoruje. Trumpova rétorika tak v arktických mrazech působí jako agresivní zásah do jejich suverenity.

Městský inženýr Ludvig Petersen sdílí obavy z toho, co by americká nadvláda přinesla v praktickém životě. Děsí ho zejména představa privatizace zdravotnictví a školství, na kterou nejsou Gróňané zvyklí. Petersen se domnívá, že Trump svůj plán nakonec prosadí silou, ačkoliv mu jeho logika uniká. Pokud jde Američanům o strategickou polohu, mají již nyní právo využívat své vojenské základny na ostrově. Nechápe tedy, proč by Spojené státy měly usilovat o kompletní převzetí území.

Pro domorodé Inuity, kteří tvoří drtivou většinu populace, je Trumpův nátlak další ranou po již tak těžkých zkouškách způsobených klimatickou krizí. Mnozí lovci a rybáři museli kvůli tání ledu opustit své tradice a přestěhovat se do měst. Jeden z místních taxikářů, který dříve choval desítky psů pro saně, dnes mluví o americkém prezidentovi s despektem. Pro něj i pro ostatní je Trumpův postoj projevem arogance, která nerespektuje hluboké sepětí místních obyvatel s přírodou a jejich kulturní identitu.

Majitelka oděvní firmy Mia Chemnitz vidí v současné situaci bolestný nesoulad v tom, jak se o Grónsku mluví v zahraničí. Zatímco ona vnímá ostrov jako svůj domov, společnost a rodinu, svět v něm vidí pouze mapu bohatou na přírodní zdroje. Jako členka mírumilovného národa bez vlastní armády se obává, že by Grónsko nemělo šanci americké vojenské síle odolat. Ironií podle ní zůstává, že Trumpovo chování Gróňany od Ameriky spíše odrazuje, místo aby je přitahovalo jako potenciální partnery.

Témata:  Emmanuel Macron,  Grónsko,  Ursula von der Leyenová