reklama

"Nejde jen o použití síly. Hlavně se to týká humanitární pomoci," řekl o víkendu v rozhovoru s El País šéf venezuelského parlamentu Juan Guaidó. Toho od ledna uznalo téměř 60 států dočasným prezidentem, když parlament označil za nelegitimní Madurův nový prezidentských mandát. Případná vojenská pomoc by také nebyla automatická, země o ni musí formálně požádat a schválit ji musí Organizace amerických států (OAS).

"TIAR není zázračný, nemůžeme se teď vrátit domů, naopak musíme zůstat v ulicích a ještě silněji požadovat konec utrpení všech Venezuelanů," řekl v úterý před davy lidí na náměstí v Caracasu Guiadó, když oznámil schválení návratu k Meziamerické smlouvě o vzájemné pomoci. Ta se kromě názvu Rijský pakt označuje právě i zkratkou TIAR.

Smlouvu podepsaly v roce 1947 v Riu de Janeiro dvě desítky amerických zemí, včetně USA, Argentiny či Brazílie. Venezuela od ní ale v roce 2013 odstoupila, což udělaly v tomto století i Mexiko, Bolívie, Ekvádor, Kuba a Nikaragua. Jeden z článků paktu říká, že "ozbrojený útok vůči jakémukoli americkému státu bude považován za útok na všechny americké země, a proto se každá ze signatářský stran zavazuje pomoci".

Ač několikrát už některá z členských zemí požádala o pomoc, pakt dosud podle daných postupů aplikován nebyl. Pouze jednou schválila OAS na jeho základě vyslání meziamerických sil, ovšem až několik dní poté, co se v roce 1965 vylodily americké námořní jednotky v Dominikánské republice, kde krátce předtím vypukla občanská válka.

O aplikaci paktu žádala mimo jiné neúspěšně v roce 1982 Argentina během války s Británií o Falklandy. Spojené státy tehdy argumentovaly tím, že členství v NATO je zavazuje pomoci spojenci Británii a Argentinu označily v té válce za agresora. Falklandy (nazývané též Malvíny) - britské území v Atlantiku - obsadil v dubnu 1982 tehdejší argentinský diktátor Leopold Galtieri. Válka skončila za dva měsíce kapitulací Argentiny.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama