Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vojenský úder ve Venezuele? Radikálové chtějí aplikovat Rijský pakt

Venezuela, ilustrační foto
Venezuela, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Venezuelský parlament, který ovládá opozice, v úterý schválil opětovné připojení této jihoamerické země k takzvanému Rijskému paktu. Ten umožňuje vojenskou pomoc amerických států, včetně USA, při obraně signatářské země. Podle španělského deníku El País jde ale spíše o varovný vzkaz autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi i o snahu uklidnit radikální opozici, která už týdny volá po zahraniční intervenci jako po východisku z nynější politické a ekonomické krize. El País také připomíná, že dál pokračují jednání zástupců opozice a vlády na Barbadosu.

"Nejde jen o použití síly. Hlavně se to týká humanitární pomoci," řekl o víkendu v rozhovoru s El País šéf venezuelského parlamentu Juan Guaidó. Toho od ledna uznalo téměř 60 států dočasným prezidentem, když parlament označil za nelegitimní Madurův nový prezidentských mandát. Případná vojenská pomoc by také nebyla automatická, země o ni musí formálně požádat a schválit ji musí Organizace amerických států (OAS).

"TIAR není zázračný, nemůžeme se teď vrátit domů, naopak musíme zůstat v ulicích a ještě silněji požadovat konec utrpení všech Venezuelanů," řekl v úterý před davy lidí na náměstí v Caracasu Guiadó, když oznámil schválení návratu k Meziamerické smlouvě o vzájemné pomoci. Ta se kromě názvu Rijský pakt označuje právě i zkratkou TIAR.

Smlouvu podepsaly v roce 1947 v Riu de Janeiro dvě desítky amerických zemí, včetně USA, Argentiny či Brazílie. Venezuela od ní ale v roce 2013 odstoupila, což udělaly v tomto století i Mexiko, Bolívie, Ekvádor, Kuba a Nikaragua. Jeden z článků paktu říká, že "ozbrojený útok vůči jakémukoli americkému státu bude považován za útok na všechny americké země, a proto se každá ze signatářský stran zavazuje pomoci".

Ač několikrát už některá z členských zemí požádala o pomoc, pakt dosud podle daných postupů aplikován nebyl. Pouze jednou schválila OAS na jeho základě vyslání meziamerických sil, ovšem až několik dní poté, co se v roce 1965 vylodily americké námořní jednotky v Dominikánské republice, kde krátce předtím vypukla občanská válka.

While Maduro’s failed policies & corruption continue to plunge #Venezuela into darkness, @JGuaido & @AsambleaVE lead the people who have rejected Maduro and are demanding a return to democracy, stability & prosperity that all Venezuelans deserve. #EstamosUnidosVE pic.twitter.com/htYV0B640M

— Kimberly Breier (@WHAAsstSecty) July 23, 2019

O aplikaci paktu žádala mimo jiné neúspěšně v roce 1982 Argentina během války s Británií o Falklandy. Spojené státy tehdy argumentovaly tím, že členství v NATO je zavazuje pomoci spojenci Británii a Argentinu označily v té válce za agresora. Falklandy (nazývané též Malvíny) - britské území v Atlantiku - obsadil v dubnu 1982 tehdejší argentinský diktátor Leopold Galtieri. Válka skončila za dva měsíce kapitulací Argentiny.

Témata:  Venezuela Nicolas Maduro EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.