Německo se nedokáže shodnout na budoucnosti EU

Na jedné věci se čelní politici koaliční konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) shodnou - a sice, že nadcházející odchod Británie z osmadvacítky je historickým zlomem a zároveň velmi špatnou zprávou pro Evropu. Nezřídka také sdílí naštvání na britského premiéra Davida Camerona, který referendem řešil původně vnitrostranické spory, a na populisty, kteří hlasování využili k dosažení svých cílů.

Že jsou emoce německých politiků ve věci brexitu často o poznání silnější než u reprezentantů dalších zemí, je důsledkem jednak toho, jak stěžejní roli Německo v současné unii hraje, ale také stálého vědomí, co pro Němce návrat mezi evropské země po druhé světové válce znamenal.

Zatímco v obecném pohledu na odchod Londýna z unie panuje v Berlíně shoda, výrazně problematičtější to je, pokud jde o názory, kam Evropu dále vést. Nejméně zřetelný je přitom postoj vůbec nejdůležitější hráčky - kancléřky Angely Merkelové.

Na rozdíl od dalších politiků, zejména z řad sociální demokracie, Merkelová zatím vůbec netlačí na to, aby Británie proces vystoupení z osmadvacítky zahájila rychle; kancléřka se opakovaně nechala slyšet, že drobné zdržení nepovažuje za problém. Podle některých pozorovatelů jí otálení Londýna dokonce vyhovuje, protože dává čas důkladněji zhodnotit situaci. A Merkelová rozhodně není političkou, která by se nechala strhnout ke zbrklým akcím.

Jasnější není ani vize šéfky německé vlády týkající se dalšího směřování Evropské unie. V obecné rovině se sice vyslovila pro to, aby se v příštích měsících kladl důraz na bezpečnostní otázky, hospodářský růst nebo mladé Evropany, zároveň ale vůbec neříká, jestli je v tento moment pro hlubší integraci, či nikoli. Naopak mluví o tom, že není důležité, jestli bude Evropy více, či méně, ale aby byla funkční.

Témata:  Německo,  EU,  Brexit