Němci nechtějí větší pravomoce pro EU. Postoj Merkelová není vůbec zřetelný

Pro převod pravomocí zpět na členské státy se v průzkumu, který se zaměřil na nálady německé společnosti po brexitu, vyslovilo 64 procent Němců.

O smysluplnosti unie jako takové ale Němci nepochybují. Drtivá většina - 87 procent - z 1014 dotázaných je pro setrvání spolkové republiky v EU. To je ještě o čtyři procenta více než v průzkumu ze začátku června.

Nálady veřejnosti poměrně ostře kontrastují s návrhy některých německých politiků, zejména z řad koaliční sociální demokracie (SPD), kteří požadují urychlené prohloubení evropské integrace.

Na jedné věci se čelní politici koaliční konzervativní unie CDU/CSU a SPD shodnou - a sice, že nadcházející odchod Británie z osmadvacítky je historickým zlomem a zároveň velmi špatnou zprávou pro Evropu.

Že jsou emoce německých politiků ve věci brexitu často o poznání silnější než u reprezentantů dalších zemí, je důsledkem jednak toho, jak stěžejní roli Německo v současné unii hraje, ale také stálého vědomí, co pro Němce návrat mezi evropské země po druhé světové válce znamenal.

Nejméně zřetelný je přitom postoj vůbec nejdůležitější hráčky - kancléřky Angely Merkelové. Na rozdíl od dalších politiků, zejména z řad sociální demokracie, Merkelová zatím vůbec netlačí na to, aby Británie proces vystoupení z osmadvacítky zahájila rychle.

Jasnější není ani vize šéfky německé vlády týkající se dalšího směřování Evropské unie. V obecné rovině se sice vyslovila pro to, aby se v příštích měsících kladl důraz na bezpečnostní otázky, hospodářský růst nebo mladé Evropany, zároveň ale vůbec neříká, jestli je v tento moment pro hlubší integraci, či nikoli. Naopak mluví o tom, že není důležité, jestli bude Evropy více, či méně, ale aby byla funkční.

Na rozdíl od Merkelové dali už svou představu o budoucnosti EU jasně najevo německý vicekancléř a šéf SPD Sigmar Gabriel a sociálnědemokratický předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Ve společném prohlášení vyzvali k zásadním změnám unie a k větší integraci, jejímž cílem by měla být federalizace společenství. Evropská komise by se podle nich měla v budoucnu stát skutečnou evropskou vládou.

O něco opatrnější je ve svých plánech německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD), který sice také v dlouhodobém horizontu mluví o politické unii, krátkodobě by se ale soustředil na konkrétní opatření v oblasti bezpečnostní politiky, migrační politiky a hospodářského růstu. Upozorňuje také, že je třeba vzít v potaz různé představy evropských zemí o hloubce integrace.

S tím počítá i německý ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU), který by si dokázal představit vícerychlostní Evropu, tedy takovou, kde by se některých integračních kroků účastnily jen země, které by o to měly zájem. Přáním šéfa koaliční Křesťanskosociální unie (CSU) Horsta Seehofera je zase to, aby Brusel v některých oblastech - jako je třeba obranná politika - dostal více pravomocí, ale v řadě dalších aby je vrátil členským zemím.

Která z představ o budoucnosti či jejich kombinace se nakonec v Berlíně prosadí, ukážou příští měsíce.

Témata:  Německo,  EU,  Brexit