Brusel – Ekonomické sankce se staly jedním z hlavních nástrojů, jakými Západ trestá své protivníky. Jak ale nyní upozorňuje bruselský server Politico, časté používání ekonomických sankcí s sebou nese nečekané, ale podstatné problémy.
Jak zrušit sankce?
Server upozorňuje, že se sankce staly tak běžnou součástí globální ekonomiky, že by jejich zrušení mohlo být značně problematické.
„Jen se zeptejte gigantů v oblasti výroby letadel Boeingu a Airbusu, kteří po ukončení sankcí vůči Íránu, které na něj byly uvaleny kvůli jeho jadernému programu, oznámili, že se zemí uzavřeli velké dohody, jen aby se minulý měsíc dostali do finančních nebo politických problémů,“ připomíná server.
Dále upozorňuje, že problém těchto dvou společností není v rámci Západu ojedinělý. „Společnosti a banky v Evropě a části Ameriky si stěžují, že nemohou s Íránem podnikat, ačkoliv je to legální již pět měsíců.“
Sankce platí i po jejich zrušení?
Důvodem podle serveru například je, že evropské banky „neposlouchají – nebo nevěří – americkým vládním agenturám, které jim říkají, že je v pořádku vydat se do této kdysi zakázané země“. Jak dále vysvětluje, některé sankce navíc stále platí, takže společnosti v případě neopatrného postupu riskují velké postihy.
Tyto obavy dále prohlubuje fakt, že banky, které v minulosti sankce porušily, byly Spojenými státy značně potrestány velkými pokutami. Jak proto varují zástupci amerického ministerstva financí, navzdory formálnímu zrušení sankcí trvá reálné zaregistrování jejich konce mnohem déle. To navíc neplatí pouze v případě Íránu.
„Když uvalíme sankce, vejdou v platnost okamžitě a společnosti se jim okamžitě musí podřídit. Ale když je zrušíme, podnikům chvíli trvá, než zváží, zda se na ten trh opravdu mohou znovu vydat a jakým tempem tak mají učinit,“ vysvětlil John E. Smith z Office of Foreign Assets Control amerického ministerstva financí.
Vyplatí se sankce?
Jak server dále upozorňuje, západní země během tohoto desetiletí ekonomické sankce jako nástroj zahraniční politiky používají stále častěji, ať už jde o Írán, Myanmar nebo Rusko. Sankční aparát prosperuje zejména ve Spojených státech. Evropa ale nezůstává pozadu a Velká Británie spustila svou vlastní agenturu, která má dodržování sankcí hlídat.
Server podotýká, že je růst popularity sankcí pochopitelný vzhledem k tomu, jak klesla veřejná podpora amerických vojenských akcí. Sankce se tak staly preferovanou možností, která se natolik integrovala do obecného povědomí, že by obchody se zemí, vůči které již byly sankce zrušeny, pro danou banku nebo podnik stejně mohly znamenat poškození reputace.
Na závěr server upozorňuje, že je popularita sankcí stále vysoká, takže je nepravděpodobné, že by od nich světoví lídři v dohledné době upustili. Podporuje je mimo jiné i pravděpodobná demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová.
„Jednoduše řečeno, jde o úspěch sankcí… a jejich relativně snadné použití v porovnání s nasazením pozemních jednotek. Na sankce je nahlíženo jako na méně nákladné. Ve skutečnosti ale mohou být sankce skutečně drahé a neměly by se používat neuváženě,“ varuje na závěr Smith.
Související
18. dubna 2024 12:54
18. dubna 2024 8:55
17. dubna 2024 9:59
12. dubna 2024 19:30
11. dubna 2024 21:47
11. dubna 2024 14:55