Výsledky války v Iráku: Počátek Islámského státu a 160 tisíc mrtvých

Válka trvala přes 3200 dní (osm let a skoro devět měsíců), v Iráku mělo v různých dobách vojáky 40 zemí světa včetně ČR. Velká Británie měla v zemi druhé nejpočetnější jednotky, celkem prošlo nasazením 46.000 vojáků, nejvíce Britů bylo v Iráku v květnu 2003 (18.000).

Během války byl svržen Saddámův režim, v Iráku byly rozmístěny zahraniční síly, vypukla tam krvavá sektářská občanská válka plná teroristických útoků, byla instalována nová vláda a poté ze země zahraniční armády postupně odešly.

Za téměř devět let války v Iráku podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo na 162.000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů, a na čtvrt milionu osob bylo zraněno. V Iráku též zahynulo 4801 zahraničních vojáků, z toho 4487 Američanů. Britové vyčíslili své ztráty na 179 vojáků, z toho 136 zahynulo při bojových operacích. Kvůli násilnostem opustily své domovy čtyři miliony lidí (asi 15 procent obyvatelstva země), z toho přes dva miliony odjely do zahraničí (nejvíce do Sýrie a Jordánska).

USA na téměř devítiletou války vydaly až bilion dolarů, podle jiných odhadů stála přes 800 miliard dolarů. Británii přišla účast v konfliktu na zhruba 10 miliard liber.

Důvody války se nenaplnily. Již v říjnu 2004 byla zveřejněna zpráva amerických zbrojních inspektorů v Iráku, podle které neměl Irák v době invaze v březnu 2003 zbraně hromadného ničení a neměl ani konkrétní plány na jejich výrobu, jak tehdy tvrdil Washington a Londýn. CIA pak v dubnu 2005 potvrdila, že v zemi nenalezla žádné zbraně hromadného ničení. Nepotvrdily se ani kontakty mezi Saddámovým režimem a Al-Káidou.

Po pádu režimu Saddáma Husajna byla v květnu 2003 ustavena Američany vedená civilní správa. Okupace Iráku formálně skončila 28. června 2004, kdy civilní správa předala moc prozatímní vládě. Pak se v zemi konalo několik voleb. Husajn byl oběšen v prosinci 2006 za masakr 148 šíitů z roku 1982. Americký prezident Barack Obama v srpnu 2010 oznámil konec bojových operací, USA formálně ukončily bojovou misi v Iráku 15. prosince 2011.

I po konci hlavních bojových operací zemi trápily násilnosti a útoky extremistů na lidi jiné víry. Při nejtragičtějším z nich zahynulo ve čtyřech sebevražedných útocích proti komunitě jezídů u syrských hranic v srpnu 2007 téměř 800 lidí. Radikálové útočili na soudce, politiky či vojáky a snažili se vyvolat nenávist mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity. Za mnoha útoky stál jordánský terorista a šéf irácké větve teroristické sítě Al-Káida abú Músá Zarkáví, který byl v červnu 2006 zabit.

Už od roku 2004 také v Iráku operovala radikální organizace, dnes známá pod jménem Islámský stát (IS). Hlavní ofenzíva tohoto uskupení, ve kteérm jsou zástupci salafistických hnutí, některých sunnitských kmenů i bývalí vojáci z armády Saddáma Husajna, se uskutečnila v roce 2014 a IS během ní ovládl značnou část Iráku i sousední Sýrie.

Témata:  Irák,  USA,  válka