reklama

Jak Porošenko připomíná, poslední dny nejsou pro sjednocenou Evropu ty nejjednodušší. „Východní i západní Evropa trpí brexitovou horečkou. O osudu těch, kteří chtěli odejít, bylo rozhodnuto - stejně jako o osudu těch, kteří chtěli zůstat. Ale není čas na zoufalství. Je čas pro jednotu, zodpovědnost a vize. Čas pochopit, jak jsme se dostali do tohoto bodu a jak najít společně cestu ven," připomíná Evropě ukrajinský prezident.

Brexit je podle něj především o krizi víry. „Po 59 letech evropského projektu - nejúspěšnějšího v historii lidstva - mnozí Evropané méně oceňují to, co přináší - tedy mír, stabilitu nebo svobodu pohybu – a co to znamená – tedy solidaritu a trpělivost. Žádná cena není příliš vysoká za mír a svobodu. Tato jednoduchá pravda se ztrácí v myslích lidí, protože zapomněli na to, co je to válka a autoritářství," domnívá se Porošenko.

Nikde v Evropě neuvidíte tak velkou důvěru v EU jako na Ukrajině

Vzpomínky na minulost jsou jsou podle něj až příliš krátké. „To platí zejména na Ukrajině, kde se objevují hlasy, které byly teprve před dvěma lety šokovány ostudnou moskevskou agresi vůči Ukrajině a které dnes volají po návratu k normálním vztahům s Ruskem – i když Kreml ještě zdaleka nedostál svým závazkům," připomíná v komentáři.

A když dojde na krizi víry, jsou podle něj řešením právě ti, kteří víru mají. Ačkoliv je mnozí spíše označují za problém. „Nikde v Evropě neuvidíte tak velkou důvěru v EU, jako zde na Ukrajině. Ne proto, že si nejsme vědomi nedostatků EU, ale proto, že jsme si až příliš vědomi alternativ. Všude tam, kde je evropská myšlenka na ústupu, vzniká vakuum, které se zaplní něčím bolestivě známým z historie Evropy: národním egoismem. Evropská myšlenka není nahrazena něčím novým – právě naopak. Je nahrazena chamtivostí a omezeností maskovanou pragmatismem. Nemluvíme o churchillovském pragmatismu a vizích. Ti, kteří požadují odchod z EU, nejsou vizionáři, ale lidé, kteří touží po větší síle a menší odpovědnosti," myslí si ukrajinská hlava státu.

Evropa potřebuje rozhodnou solidaritu

Otázkou pak podle něj je, kde na rozmezí strachu a víry, inspirace a slepoty leží Ukrajina. „Ukrajina je součástí Evropy a hluboce si uvědomuje její vlastní hříchy - a se posunout kupředu. Přes války a navzdory krizi víry v Evropu, žádná cena není pro Ukrajinu příliš vysoká, aby se stala lepším národem. Brexit nebo ne, krize nebo ne, válka nebo ne, půjdeme cestou integrace EU. Což znamená: větší spravedlnost a respekt, méně korupce a post-sovětské absurdity," má jasno Porošenko.

„Když říkáme, že chceme do EU, neklademe to jako cíl unii, klademe to jako cíl sobě. Připomínáme Evropské unii, že to, co se stalo na Ukrajině na začátku roku 2014, se příliš neliší od evropských revolucí na konci 80. let. Pád Berlínské zdi byl také historický okamžik pro země, které spadaly do jiné části Evropy," vysvětluje.

Bez touhy po svobodě, bez politické odvahy či vizí do budoucna podle něj Evropa není entita, ale jen prázdný prostor. „To je varianta, která je podle euroskeptiků naprosto v pořádku. Ale je to schůdné řešení, pokud chceme lepší budoucnost? Ukrajina zvolila evropskou cestu, tváří v tvář nevyvolané vojenské agresi kvůli své evropské volbě. Myslíme si, že by Evropa měla držet pohromadě silněji. Není žádný důvod pro sobectví či ústup. Evropa potřebuje rozhodnou solidaritu. Ukrajina to potřebuje stejně jako celý kontinent. V celé Evropě musí být respektována územní celistvost a svrchovanost. Bez ohledu na problémy, kterým by Evropa mohla čelit, potřebuje cítit vizi a zůstat atraktivní a na správné cestě," burcuje Porošenko.

My v Evropu věříme, vzkazuje Ukrajina

Právě asociační dohoda s EU podle něj žene ukrajinské snahy dát zemi do pořádku, aby byla lepší a bezpečnější nejen ona, ale i celá Evropa. „Ukazuje se, že skutečná síla Evropy je její schopnost inspirovat změnu v jiných zemích. Musíme o tom mluvit hlasitě a hrdě, abychom oživili evropského ducha. Pevně věříme, že vyzdvihovat úspěchy EU, jako jsou dohody o obchodním přidružení nebo uvolnění vízového režimu pro země, které mají víru v Evropu, je ta správná odpověď těm, kteří šíří strach, zoufalství a nenávist v našem společném domově," píše.

„My v Evropu věříme. Budeme věrně držet s Evropou. Vidíme Evropu takovou, jaká je: jako jedinou cestu k lepší budoucnosti a jediný lék na nemoci egoismu a rozdělení, které připravily kontinent o miliony životů. Jak to vypadá, i nyní, po desetiletích míru a prosperity, Evropa není imunní. Můžeme a musíme bojovat proti této nemoci. Ti, kdo věří ve sjednocenou Evropu, musí táhnout za jeden provaz. Dnešní volba není mezi východem a západem. Je mezi těmi, kdo mají víru a ti, kteří nemají. Nastal čas pro ty, kteří mají víru v evropský projekt, aby se ujali vedení," dodává rázně.