Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lékaři bez hranic varují: Borneu hrozí zdravotnická katastrofa

Nigérie
Nigérie
Foto: UNHCR

Abuja/Praha – Zdravotnická situace ve státě Borno na severovýchodě Nigérie je kritická. Nejméně 500 tisíc lidí, kteří jsou vysídleni, nebo odříznuti v enklávách mimo hlavní město Maiduguri, akutně potřebuje jídlo, zdravotní péči, pitnou vodu a přístřeší. „Humanitární organizace musí na tuto zdravotnickou katastrofu odpovědět rozsáhlou záchrannou operací,“ říká Isabelle Defourny, ředitelka operací organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF).

Nyní, když armáda znovu získává kontrolu nad významnými městy a některými vesnicemi státu Borno, se naplno ukazuje rozsah krize. Statisíce lidí byly odříznuty od okolního světa, v některých případech i dva roky. Většina vysídlených obyvatel, kteří žijí ve městech nově kontrolovaných armádou, je kompletně závislá na pomoci zvenčí.

Průzkumy provedené agenturami OSN a nigerijskými úřady ukázaly, jak závažná je situace. Týmy SEMA (Agentura pro krizové řízení státu Borno), Červeného kříže a UNICEFu rozdávaly jídlo, poskytovaly zdravotní péči a léčily podvýživu na několika místech. V červnu zaznamenal tým Lékařů bez hranic extrémně vysokou míru podvýživy a úmrtnosti ve městě Bama, druhém největším městě státu Borno. Bama je v současné době městem duchů, dostat se do něj se dá jen s doprovodem armádní eskorty. Obyvatelé města, kterých se odhaduje na 10 tisíc, žijí v táboře. Přestože zde v nějaké míře probíhá distribuce jídla a zhruba 1 500 lidí, nejvíce zraněných a nemocných, bylo úřady již evakuováno, míra úmrtnosti je výražně vyšší než ve zbytku krizí zasažené oblasti. Akutní vážná podvýživa mezi dětmi dosahuje dokonce 15 %.

„Statisíce lidí urgentně potřebují pomoc, a přesto zůstává tato obrovská krize zcela mimo pozornost veřejnosti a médií. Krize v oblasti Čadského jezera trvá již několikátým rokem a celkově se odhaduje, že důsledkem působení Boko Haram jsou více než 3 miliony lidí na útěku. K těmto lidem se často nedostává žádná pomoc, nemají přístup ke zdravotní péči a pouze omezený přístup k vodě a potravinám," řekl ředitel Lékařů bez hranic v ČR Pavel Gruber.

Tým Lékařů bez hranic přijel do města Bama, aby poskytoval zdravotní péči a léčil podvýživu. Cílem je rychle snížit úmrtnost a podvýživu mezi vysídleným obyvatelstvem. Nejkritičtější případy budou převezeny do Maiduguri. Stejně urgentním úkolem je zlepšit přístup k vodě a zajistit hygienu v táboře.

Monguno, město se 150 tisíci obyvateli, z nichž 65 tisíc muselo svůj domov opustit, bylo od ledna 2015 bez zdravotní péče. Lékaři bez hranic plánují obnovit provoz nemocnice a léčit vysídlené a místní děti s vážnou podvýživou.

„Je životně důležité věnovat maximální úsilí tomu, aby se pomoc dostala k lidem, kteří jsou odříznuti ve vzdálenějších oblastech," dodává Defourny. „Situace v dalších městech, jako je Dikwa, je podle všeho stejně kritická a lidé tam také potřebují jídlo a zdravotní péči." Lékaři bez hranic provádí další průzkumné mise všude, kde je to možné a kde to dovolí bezpečnostní podmínky. Do měst Bama, Dikwa a do oblastí blízko frontové linie, kde hrozí útoky Boko Haram, je vstup možný jen s armádní eskortou.

Vysídlení obyvatelé mezitím dále hledají úkryt v Maiduguri. Při takovém přílivu lidí jsou však městské nemocnice přeplněné a musejí odmítat pacienty. Jen nedávno bylo takto odmítnuto šest dětí se spalničkami, které nebylo možné přijmout do nemocnice, a lékaři je poslali zpět do tábora pro vysídlené, kam právě přijely jejich rodiny. Navyšování lůžkové kapacity v Maiduguri je proto další prioritou Lékařů bez hranic.

Témata:  Nigérie Lékaři bez hranic

Související

Aktuálně se děje

8:37

Monika Absolonová se přiznala. Jedna věc ji rozbrečela

Monika Absolonová se loni podruhé za sebou stala bronzovou Slavicí, přestože přes dvě dekády nevydala novou desku. Možná i kvůli takto vyjádřené přízni fanoušků se rozhodla připravit další album. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Putin se Zelenského bojí. Ukrajinský lídr zosobňuje vše, co ho děsí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.