Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Útok v Mnichově není žádným překvapení. Němci si o útok koledovali, varuje deník

Mnichov
Mnichov
Foto: Pixabay

Berlín/Londýn – Evropa se opět otřásla krvavým útokem. Včera večer 18letý muž zabil včetně sebe 10 lidí, mnoho dalších zranil. Britský deník The Telegraph ale upozorňuje, že útoky v Německu příliš velkým překvapením nejsou.

Němci se útoků obávali

Deník uvádí, že jen několik hodin před střelbou v Mnichově, při kterém střelec zabil devět lidí a sebe, byla zveřejněna anketa, ze které vyplynulo, že se více než tři čtvrtiny Němců obávají teroristických útoků. To je značný nárůst oproti průzkumu, který byl zveřejněn jen před dvěma týdny.

„Hrůza útoku nákladním vozem v Nice, které leží v sousední Francii, spolu s útokem sekerou žadatelem o azyl ve vlaku tento týden, kterého k akci zjevně dohnala propaganda Islámského státu, vedly v zemi k nárůstu obav," vysvětluje deník.

Podle deníku má Německo mnoho společného s Francií a Belgií, kde v poslední době k útokům došlo. Jedná se o stát s velkou plochou otevřených hranic, mnoho lidí z Německa také podobně jako z Francie a Belgie odešlo do Iráku nebo Sýrie bojovat po boku teroristů. Podle posledních odhadů jich z Německa odešlo více než 700.

Přispěli k situaci uprchlíci?

Deník také připomíná, že minulý týden německé ministerstvo spravedlnosti přiznalo, že je „v souvislosti se syrskou občanskou válkou kvůli jejich členství nebo podpoře teroristické organizaci" vyšetřováno více než 180 lidí.

Pozornost džihádistických skupin na sebe Německo přitáhlo také svými aktivitami během posledních 15 let v rámci války proti terorismu. „Země stále má jednotky v Afghánistánu – během posledního desetiletí jich nasadila tisíce. Nyní také hraje vedoucí roli ve výcviku kurdských jednotek pro boj proti Islámskému státu (IS) v severním Iráku," vysvětluje deník.

Svou roli ale také podle něj sehrál i fakt, že německá kancléřka Angela Merkelová do země během posledních 18 měsíců „vpustila stovky tisíc uprchlíků a migrantů ze Sýrie a Iráku, což vedlo k obavám, že toho džihádistické organizace mohly využít jako zástěrky k dostání se do země".

Útoky mohly přijít již dříve

Německo ale má zkušenosti s islamistickým terorismem i z doby před vypuknutím krize ohledně teroristické skupiny Islámský stát. Jak deník připomíná, v 90. letech minulého století se v Hamburku vytvořila skupina radikálních blízkovýchodních teroristů, ze kterých vzešli tři z únosců teroristických útoků 11. září.

K teroristickým útokům mělo dojít také minulý měsíc, kdy čtyři lidé s možnými vazbami na IS plánovali bombové útoky v německém Düsseldorfu. Podle vyšetřovatelů chtěli teroristé poslat dva sebevražedné atentátníky na ulici Heinrich-Heine-Allee, zatímco by další útočníci střelbou a dalšími výbušninami zabili co nejvíce lidí.

Minulý rok pak měli agenti zpravodajských služeb překazit útok třemi bombami na fotbalovém stadionu v Hanoveru. Na závěr ale deník upozorňuje, že možné násilí nemusí vzejít jen ze strany teroristických skupin.

„Bez ohledu na všechen ten strach z islamistického terorismu vedlo sociální napětí způsobené přílivem velkého množství uprchlíků do země k prudkému nárůstu popularity extrémních a někdy násilných krajně pravicových skupin," dodává a připomíná, že pátek byl dnem pátého výročí útoků Anderse Breivika v Norsku. Právě tento čin podle posledních informací střelce z Mnichova inspiroval.

Témata:  Německo střelba v Mnichově

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.