Američtí experti očekávají v příštích týdnech větší intenzitu bojů na Ukrajině

Ukrajinské a ruské zprávy z kritických oblastí fronty na východě a jihu Ukrajiny, včetně Svatova, Bachmutu či Vuhledaru, naznačují, že vojenské operace na obou stranách jsou v současné době komplikovány silným deštěm a následným velkým množstvím bahna.

"Je pravděpodobné, že půdě bude trvat několik dní stálých mrazivých teplot, než ztuhne, což znamená, že terénní podmínky pravděpodobně umožní zvýšení intenzity operací na celé Ukrajině až o víkendu 3. až 4. prosince a v následujícím týdnu," uvedl ISW.

Není jasné, zda některá ze stran na tuto dobu aktivně plánuje velké ofenzivní operace, zdůrazňují američtí experti. Meteorologické faktory, které takovým operacím nyní brání, se ale podle nich začnou v každém případě vytrácet.

Den bojů na Ukrajině odpovídá měsíci války v Afghánistánu

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě se už nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině, kterou před devíti měsíci rozpoutalo Rusko, naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Ukrajinu i doplnit vlastní arzenál.

Poté, co se zhroutil Sovětský svaz, evropské země drasticky zeštíhlily své obranné rozpočty, armády i arzenály. S následným vzestupem skupiny Al-Káida se cílem stal boj s terorismem, jenž vyžaduje jiné vojenské investice a lehčí síly, píše deník. Dokonce i dlouhé angažmá NATO v Afghánistánu se podle něj jen málo podobalo pozemní válce v Evropě využívající hojně děla a tanky, o níž si téměř všechna ministerstva obrany myslela, že se už nebude opakovat.

Množství používaného dělostřelectva v bojích na Ukrajině je ohromující, říkají podle listu představitelé NATO. V Afghánistánu mohly síly Severoatlantické aliance vypálit na 300 dělostřeleckých nábojů denně a neměly obavy o protivzdušnou obranu. Ukrajina však může vypálit tisíce střel denně a nadále zoufale potřebuje protivzdušnou obranu proti ruským raketám a dronům íránské výroby.

"Den na Ukrajině je měsíc nebo i více v Afghánistánu," řekl Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl donedávna zástupcem generálního tajemníka NATO pro obranné investice. V létě Ukrajinci na Donbasu denně vypálili 6000 až 7000 dělostřeleckých nábojů, uvedl vysoce postavený představitel NATO. Rusové tehdy stříleli 40.000 až 50.000 nábojů denně. Spojené státy přitom vyrobí měsíčně jen 15.000 dělostřeleckých nábojů, píše NYT.

Elementární nepřipravenost Západu tak nyní podle něj spustila divokou snahu zásobit Ukrajinu tím, co potřebuje, a zároveň doplnit zásoby NATO. Vzhledem k tomu, že obě strany spotřebovávají zbraně a munici tempem nevídaným od od druhé světové války, stala se snaha o udržení arzenálů klíčovým bodem, jenž by se mohl stát pro ukrajinské úsilí rozhodující, píše deník. Dokonce i Spojené státy mají podle něj omezené zásoby zbraní, které Ukrajinci potřebují.

Západní země se proto pokouší najít stále vzácnější vybavení a munici ze sovětské éry, které by Ukrajina mohla používat, včetně raket protivzdušné obrany S-300, tanků T-72 a zejména sovětských dělostřeleckých granátů, pokračuje The New York Times. Západ se podle něj také snaží přijít s alternativními systémy, byť staršími, které by nahradily zmenšující se zásoby drahých raket protivzdušné obrany a protitankových střel Javelin.

Západnímu obrannému průmyslu to podle listu vysílá signály, že se chystají dlouhodobější kontrakty, je zapotřebí zaměstnat více pracovníků na směny a obnovit starší tovární linky. Dokonce se diskutuje o tom, že by NATO investovalo do starých továren v Česku, na Slovensku a v Bulharsku, aby obnovily výrobu nábojů ráže 152 mm a 122 mm pro ukrajinské dělostřelectvo, upozorňuje NYT.

Země podle listu v tomto směru čelí řadě překážek. Jednou z nich jsou kontroly vývozu, které upravují, zda zbraně a munice prodané do jedné země, mohou být poslány do jiného státu. Ukrajina se rovněž musí popasovat s řadou nejrůznějších systémů, přičemž obtížné je zásobování i údržba.

The New York Times také připomíná, že řada členských zemí NATO do značné míry ignorovala závazek vyčlenit dvě procenta HDP na obranu, který list zároveň označuje - ve světle ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014 a bojům na Donbasu - za skromný. V únoru, kdy začala ruská invaze na Ukrajině, byly zásoby zbraní mnoha zemí jen asi poloviční, než měly být, uvedl podle něj činitel z NATO.

Celkově země Severoatlantické aliance dosud poskytly Ukrajině zbraně v hodnotě přibližně 40 miliard dolarů (kolem 936 miliard korun), uvádí NYT. Podle dalšího z činitelů NATO přitom menší země už vyčerpaly svůj potenciál, ale zhruba deset - zejména těch větších - států však stále může poskytnout více zbraní. Američtí představitelé trvají na tom, že armáda Spojených států má dost materiálu, aby mohla pokračovat v dodávkách na Ukrajinu a bránit americké zájmy i jinde.

Ukrajina se také mezitím ukázala jako přizpůsobivá. Její síly jsou v NATO známé jako "MacGyverova armáda", píše americký deník s odkazem na někdejší televizní seriál, v němž hlavní hrdina improvizuje se vším, co mu přijde pod ruku. Kupříkladu k ostřelování ruských pozic na Hadím ostrově Ukrajinci podle NYT použili francouzské houfnice Caesar s dosahem 40 kilometrů, které umístili na nákladní říční čluny a táhli je 10 kilometrů, aby zasáhli ostrov vzdálený 50 kilometrů, tvrdí deník.

Připomíná také, že problémy se zásobováním mají i útočící Rusové. Používají nyní méně dělostřeleckých nábojů, byť jich stále mají velký počet, ale některé jsou staré a méně spolehlivé, píše list. Moskva se podle něj rovněž pokouší navýšit vojenskou výrobu a údajně se snaží nakoupit rakety ze Severní Koreje a další drony z Íránu.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ruská armáda,  Armáda Ukrajina