Případné nasazení evropských jednotek na Ukrajině by si podle analytiků vyžádalo podporu Spojených států, minimálně v oblasti zpravodajství a letectva. Západní vojenská aktivita po ukončení války však nemusí mít nutně rozsáhlý charakter – k odrazení Ruské federace od další agrese lze využít několik osvědčených strategií, od mírových misí přes tripwire až po deterence.
Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.
Ukrajina se nachází v kritickém bodě války proti Rusku, kdy její ozbrojené síly čelí nejen neustálým ztrátám na frontě, ale i rostoucím problémům s dezercemi, vyčerpáním vojáků a nedostatkem personálu. Do této situace vstupuje i otázka budoucí americké podpory, zejména když se do Bílého domu vrátil Donald Trump, píše Politico.
V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu.
Ukrajinci zahájili v neděli novou překvapivou ofenzivu v ruské Kurské oblasti, kam se jim podařilo proniknout loni v létě. Některé zprávy hovoří i o tom, že se jim při probíhající operaci podařilo obsadit nejméně jednu ruskou obec.
Britská stanice BBC přinesla exkluzivní reportáž z východní Ukrajiny, kde její reportéři zpovídali členy minometné jednotky známé pod přezdívkou „Černá smečka“. Všichni členové této jednotky se do války zapojili dobrovolně a v současnosti se snaží zabránit obklíčení obce Kurachove, která se nachází nedaleko města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Ukrajinské ozbrojené síly v pátek zajaly prvního severokorejského vojáka, který nakonec podlehl vážným bojovým zraněním.
Válka na Ukrajině není jen o zbraních, ale také o ekonomice a politice. Evropské sankce nejsou důsledně dodržovány, a politická gesta nenahrazují skutečné kroky. Klíčová je efektivní podpora Ukrajiny, včetně využití systémů protivzdušné obrany NATO. Řekl to bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, který byl hostem podcastu Zbytečná válka.
Východoukrajinský region Doněck se stává klíčovým bojištěm v probíhající válce mezi Ukrajinou a Ruskem. Ukrajinský vojenský šéf generál Oleksandr Syrskyj přiznal, že ruské síly v této oblasti dosahují významných pokroků, a označil situaci za „extrémně náročnou“. V regionu Pokrovsk, který je strategickým bodem obrany, se bojuje o každý metr území.
Ukrajinci vyzvali obyvatele Pokrovsku, aby se z města evakuovali kvůli blížícím se ruským vojákům. Kvůli postupu okupantů přišel o své místo jeden z ukrajinských generálů. Rusové se aktuálně nacházejí už jen tři kilometry od města.
Válka na Ukrajině pokračuje novými intenzivními útoky a zvyšující se agresivitou na obou stranách konfliktu. Ukrajinské drony v noci na sobotu provedly sérii útoků na ruském území, včetně zásahu infrastruktury pro skladování paliva v centrálním regionu Orel, který způsobil požár a poškodil domy ve vesnicích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle BBC uvedl, že od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu zahynulo přibližně 43 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo představuje výrazný nárůst oproti únoru tohoto roku, kdy Zelenskyj uvedl, že počet padlých byl 31 000. Kromě toho prezident informoval, že bylo evidováno 370 000 zranění, přičemž některá z nich zahrnovala opakovaná zranění stejného vojáka nebo méně závažné případy.
Ukrajinští vojáci bojující v Kurské oblasti mají pocit, že jejich úsilí udržet kousek ruského území za každou cenu je marné. Zároveň však jsou ochotni ho držet, dokud budou muset. V cestě jim kromě zdánlivě nekonečného množství ruských vojáků stojí speciální jednotky z Čečenska a pravděpodobně i Severní Koreje.
Týden, v němž uplynulo tisíc dní od začátku plnohodnotné ruské invaze, změnil válku na Ukrajině, píše BBC. Západní země poskytly ukrajinské armádě další nové zbraně, zatímco Kreml zatím nejhlasitěji pohrozil jaderným úderem.
Ukrajina podle informací The Guardian poprvé od začátku konfliktu použila britské střely Storm Shadow k útokům na cíle v Rusku. Povolení k využití raket na ruském území bylo schváleno v reakci na nasazení více než 10 000 severokorejských vojáků na ruské hranici s Ukrajinou. Podle britských a amerických představitelů jde o zásadní eskalaci téměř tři roky trvající války.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Ukrajina vypálila šest amerických raket ATACMS na zařízení v Brjanské oblasti na ruském území. Tento útok přichází po souhlasu administrativy prezidenta Joea Bidena, která Kyjevu povolila použít tyto zbraně s delším dosahem proti cílům uvnitř Ruska. Uvedl to server CNN.
Prezident USA Joe Biden udělil Ukrajině povolení využívat výkonné americké zbraně dlouhého doletu přímo na ruském území. Toto rozhodnutí, které podle vysoce postaveného amerického úředníka přichází ve chvíli, kdy Rusko posiluje svou obranu a využívá severokorejské vojáky, představuje zásadní posun v americké strategii vůči válce na Ukrajině. Uvedl to server CNN.
Evropský soudní dvůr ve středu rozhodl, že ukrajinská pohraniční stráž nemůže zaregistrovat jako ochrannou známku protiruskou válečnou urážku „Ruská válečná loď, jdi do p**ele,“ jelikož se jedná o politické heslo.
Válka na Ukrajině vstoupila do nové, složitější fáze, kterou doprovází rostoucí obavy ze ztráty západní podpory a nedostatku personálu. Podle několika amerických vojenských a zpravodajců už rusko-ukrajinská válka není patovou situací, protože Rusko stále sílí, zatímco pesimismus v Kyjevě a Washingtonu se prohlubuje, uvádí server The New York Times.
Ukrajina plánuje povolat do armády dalších 160 tisíc osob, informovala BBC. Děje se tak v době, kdy ruské jednotky zaznamenávají územní zisky na východě Ukrajiny. Invazní vojska by přitom podle některých zpráv měli výhledově posílit severokorejští vojáci.
Rusko a prezident Vladimir Putin záměrně zveličují počet ukrajinských ztrát v Kurské oblasti. Tento přístup má podle analytiků maskovat neschopnost ruské armády získat kontrolu nad regionem.
Plánovaná legie složená z Ukrajinců žijících v Polsku se nevznikne kvůli nedostatku dobrovolníků. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz to oznámil ve středu, jak informoval Business Insider.
Ukrajinská zbrojovka Ukrajinska bronetechnika se podle médií dohodla na spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group (CSG). Informoval o tom server Militarnyj. Součástí je i dohoda o výrobě dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. K zahájení licenční výroby má dojít už na začátku roku 2025.
10:42
K evakuaci vyhledávaného obchodního centra v centru Prahy museli v pátek ráno přistoupit policisté. Anonym totiž nahlásil bombu. Centrum zůstane do odvolání otevřeno, informovala policie.
Zdroj: Jan Hrabě
Česko má jasno o tom, kdo je agresorem ve válce na Ukrajině, a bude Kyjev nadále podporovat v boji za ukrajinskou i vlastní bezpečnost. To dnes český prezident Petr Pavel řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
