Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.
Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země.
Pokrovsk by mohl opravdu padnout do rukou Rusů, naznačují nejnovější informace z bojiště na Ukrajině. I počasí pomáhá invazním jednotkám se dostat do klíčového města v Doněcké oblasti. Upozornila na to britská stanice BBC. Ukrajinci navíc přiznávají, že se jejich situace komplikuje i na jiném místě.
Naše situace v Pokrovsku a jeho okolí je složitá, přiznal velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Aktivita ruských vojáků v oblasti sílí, konstatoval podle BBC. Syrskyj nicméně popřel, že by se ukrajinské jednotky nacházely v obklíčení.
Princ Harry navazuje na úspěšnou návštěvu Velké Británie další překvapivou zahraniční cestou. V pátek dorazil na žádost ukrajinské vlády do Kyjeva. Jako patron her Invictus Games pro trvale zraněné válečné veterány řekl, chce udělat všechno možné, aby pomohl se zotavením tisícovek ukrajinských vojáků, kteří utrpěli zranění ve válce s Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nyní nově naznačuje, že Ukrajina na ropovod Družba útočí, aby přiměla Maďarsko souhlasit s jejím vstupem do Evropské unie. Kyjevu se daří útočit na ruskou energetickou infrastrukturu stále účinněji – umožňuje to kromě jiného vzestup výkonnosti dronů dlouhého doletu, které má k dispozici.
Ukrajina dnes slaví Den nezávislosti a čelí obvinění z útoku na ruskou jadernou elektrárnu, v jejímž areálu po dopadu dronu hořelo. Americký prezident Donald Trump mezitím znovu připustil, že Spojené státy americké v případě neuspokojivého výsledku mírových jednání odejdou od jednacího stolu.
Ukrajinci nejspíš znovu vyřadili z provozu ropovod Družba, jímž proudí ropa například do Maďarska či na Slovensko. O zastavení dodávek informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Označil ho za další útok na energetickou bezpečnost Maďarska.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret o odstoupení Kyjeva od Ottawské úmluvy, která zakazuje použití, skladování či výrobu protipěchotních min. Ukrajina tak následuje pobaltské státy či Polsko, které se tak rozhodly po začátku plnohodnotné ruské invaze do sousední země.
Měsíce se v Kyjevě mluvilo o očekávané ruské ofenzivě, jejímž cílem bude zisk dalších území na východě Ukrajině. Moskva ji zatím nemůže nazývat úspěchem, ačkoliv dosáhla jistých územních zisků a početně posílila jednotky v některých oblastech, píše americká CNN. Na klid zbraní to každopádně v následujících měsících nevypadá.
Rusové se již brzy mohou pokusit o zásadní ofenzivu na Ukrajině. Podle informací ukrajinské armády shromáždili 110 tisíc vojáků v okolí Pokrovsku v Doněcké oblasti na východě země. Informovala o tom CNN. Ruské jednotky se Pokrovsk neúspěšně snaží ovládnout již řadu měsíců.
Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj ve čtvrtek potvrdil, že jednotky zastavily ruský postup v Sumské oblasti, která přímo sousedí s ruskou Kurskou oblastí, kam loni vnikli ukrajinští vojáci. Ukrajinští představitelé to tvrdili již dříve.
Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.
Ukrajina souhlasí s příměřím na úrovni současné frontové linie, nastínil americký zmocněnec Keith Kellogg v rozhovorupro televizní stanici Fox News. Kyjev nicméně trvá na vytvoření demilitarizované zóny na své i ruské straně. Kreml o takovém návrhu zatím neví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval nového muže do čela ukrajinské armády. Náčelníkem generálního štábu se stává Andrij Hnatov, jehož navrhl ministr obrany Rustem Umerov. Změna ve vedení ozbrojených sil přichází v době, kdy se neví, zdali Američané uspějí se svým návrhem příměří i v Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit.
Ukrajinské drony v rozmezí několika dní opět zaútočily na Moskvu a její okolí. Informoval o tom server Meduza s odkazem na zprávy ruských médií. K útoku došlo kolem sedmé hodiny ráno místního času. Tentokrát nejsou hlášeny žádné oběti na životech.
Případné nasazení evropských jednotek na Ukrajině by si podle analytiků vyžádalo podporu Spojených států, minimálně v oblasti zpravodajství a letectva. Západní vojenská aktivita po ukončení války však nemusí mít nutně rozsáhlý charakter – k odrazení Ruské federace od další agrese lze využít několik osvědčených strategií, od mírových misí přes tripwire až po deterence.
Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.
Ukrajina se nachází v kritickém bodě války proti Rusku, kdy její ozbrojené síly čelí nejen neustálým ztrátám na frontě, ale i rostoucím problémům s dezercemi, vyčerpáním vojáků a nedostatkem personálu. Do této situace vstupuje i otázka budoucí americké podpory, zejména když se do Bílého domu vrátil Donald Trump, píše Politico.
V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu.
Ukrajinci zahájili v neděli novou překvapivou ofenzivu v ruské Kurské oblasti, kam se jim podařilo proniknout loni v létě. Některé zprávy hovoří i o tom, že se jim při probíhající operaci podařilo obsadit nejméně jednu ruskou obec.
28. února 2026 23:19
28. února 2026 21:31
28. února 2026 20:18
28. února 2026 18:53
28. února 2026 18:38
28. února 2026 18:01
28. února 2026 16:55
28. února 2026 15:28
Spojené státy a Izrael zahájily v sobotu rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu, která je výsledkem několikaměsíčního společného plánování. Podle vyjádření izraelské armády byly údery cíleny přímo na nejvyšší představitele íránského režimu, včetně duchovního vůdce, prezidenta a šéfa ozbrojených sil. Zdroje z americké administrativy naznačují, že útoky nebudou jednorázovou záležitostí, ale jsou plánovány na několik dní. To může být komplikace pro až tisíce Čechů, kteří tráví dovolenou v Dubaji. I ta se totiž stala terčem íránské odvety.
Zdroj: Libor Novák
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
