V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu.
Šáhid-136 je dron určený k dlouhým letům s cílem přesných úderů. Jeho hlavní výhodou je jednoduchá konstrukce, která umožňuje hromadnou výrobu za nízké náklady, uvedl server National Interest.
Tento dron má dolet přes 2 000 kilometrů, nese bojovou hlavici o hmotnosti 40 až 50 kilogramů a pohybuje se podzvukovou rychlostí přibližně 180 km/h. Jeho nejsilnější stránkou je schopnost zaplavit nepřátelskou obranu roji dronů, čímž se tradiční systémy protivzdušné obrany stávají méně účinnými.
Díky malé velikosti a nízké letové hladině je Šáhid-136 obtížně detekovatelný a těžko zachytitelný. To z něj činí účinný nástroj nejen pro zahlcení nepřátelské obrany, ale také pro provádění nenápadných a přesných útoků.
Po podpisu licenční dohody s Íránem v březnu 2024 začalo Rusko tyto drony vyrábět vlastními silami, což vedlo k jejich masivnímu nasazení na Ukrajině a ke zvýšení jejich významu v ruské vojenské strategii.
Nasazení dronů Šáhid-136 Ruskem však není omezeno pouze na ukrajinské bojiště. Tyto drony také využívají Íránem podporovaní Hútíjové v Jemenu, aby útočili na mezinárodní lodní trasy a vyzývali na souboj i mocné americké námořnictvo v Rudém moři. To dokládá rostoucí význam dronů v moderním válečnictví, zejména pro menší mocnosti, jako je Írán, které čelí intenzivním mezinárodním sankcím.
Dron Šáhid-136 představuje pro obranné systémy značné výzvy, protože je levný na výrobu a obtížně zneškodnitelný. Obrana proti rojům dronů, jako je Šáhid-136, vyžaduje vrstvené systémy protivzdušné obrany, které jsou však finančně náročné na provoz. Tento problém vytváří zásadní dilema, neboť náklady na obranu často převyšují nízké výrobní náklady dronů.
Proliferace těchto systémů, zejména mezi nestátní aktéry nebo teroristické organizace, by mohla dále komplikovat globální bezpečnost. Írán už získal cenné zkušenosti z nasazení svých dronů v různých válečných konfliktech po celém světě a aplikuje je na vývoj dalších verzí, jak Šáhid-136, tak i pokročilejších dronů. S pokračujícím vývojem dronového válečnictví je jasné, že tento fenomén bude hrát stále dominantnější roli ve strategii moderního válečnictví.
Strategické dopady dronového válečnictví se teprve začínají projevovat. Zatímco země jako Rusko, Írán a Turecko tyto technologie rychle přijímají, zůstává otázkou, zda Západ plně chápe novou realitu válek, kterou drony představují. Pokud se státy nepřizpůsobí, riskují, že v tomto rychle se měnícím bezpečnostním prostředí zaostanou.
Témata: válka na Ukrajině, Armáda Ukrajina
Související
23. ledna 2025 8:39
22. ledna 2025 21:42
22. ledna 2025 16:55
22. ledna 2025 10:16
21. ledna 2025 10:36
