Stovky tisíc vojáků nejsou nutné: Po válce na Ukrajině může k odstrašení agresora stačit strategický „nástražný drát“

Evropští vojáci budou po válce přítomni na Ukrajině – tento scénář považují někteří bezpečnostní analytici za vysoce pravděpodobný. Očekává se, že americký prezident Donald Trump vyvine tlak na evropské státy, aby převzaly odpovědnost za obnovu válkou zničené země, napsal o tom americký list The New York Times.

Debaty o možném vyslání evropských jednotek na Ukrajinu sílí a stále častěji se objevují ve veřejném prostoru – mají už dokonce svůj název, tzv. „evropské boty na zemi“. Konkrétní podrobnosti však zatím zůstávají nejasné – není jisté, kolik vojáků by bylo zapotřebí ani z jakých zemí by mohli pocházet.

Velká Británie a Francie již naznačily ochotu k tomuto kroku, zatímco Berlín myšlenku označil za „předčasnou“. Někteří analytici navíc varují, že přítomnost evropských vojáků na Ukrajině, která není členem Severoatlantické aliance, by mohla být strategicky „neuvážená“.

Tento krok by zároveň signalizoval, že Evropa aktivně usiluje o poskytnutí bezpečnostních záruk, o nichž hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten dal najevo ochotu jednat o ukončení války, avšak pouze za předpokladu, že spojenci poskytnou dostatečné garance.

Nutnost americké podpory

Analytici z řad NATO a Evropské unie se shodují, že Evropa by teoreticky mohla vyslat desítky tisíc vojáků. Tento scénář by však vyžadoval silnou podporu Spojených států – bez ní by se evropské jednotky mohly stát terčem ruských destabilizačních operací či dokonce přímých útoků.

Součástí této americké podpory by bylo mimo jiné zapojení zpravodajských služeb, letectva a protiletecké obrany. Právě americké letectvo hraje klíčovou roli v obranyschopnosti NATO, jelikož je zdaleka největší a nejmocnější v celé alianci.

Tento přístup však naráží na politiku nového amerického prezidenta, který se snaží omezit zapojení amerických vojáků do zahraničních misí. Příkladem může být jeho postoj k situaci v Pásmu Gazy, kde údajně odmítá přímou účast amerických sil což eventuálně svalí zodpovědnost za bezpečnost na izraelskou armádu.

Dalším klíčovým faktorem (po teoretické zajištění americké podpory) je celkový počet vojáků. Podle prezidenta Zelenského by „stačilo“ přibližně 200 tisíc zahraničních vojáků, nicméně pouhých 40 tisíc by pro Evropu představovalo značnou zátěž. Nešlo by totiž jen o symbolickou přítomnost, ale o aktivní zabezpečení Ukrajiny proti možné ruské agresi.

Odstrašující síla musí být obrovská

„Skutečné odstrašující síly by obvykle vyžadovaly hodně přes 100 000 vojáků vyčleněných pro misi pro pravidelné rotace a mimořádné situace,“ zdůraznil expert na válečná studia Lawrence Freedman z King’s College London.

Naopak vyslání příliš mnoha vojáků by podle německého podplukovníka Aldema Kleemanna znamenalo výzvu pro Rusko. „Poskytnutí příliš malého počtu vojáků nebo trojnásobných sil bez posil by se rovnalo blufování, které by mohlo Rusko vyzvat k testování vody, a státy NATO by tomu jen stěží dokázaly čelit,“ upozornil Kleemann.

I z toho důvodu odmítá přímé zapojení svých sil Polsko. „Polsko chápe, že potřebuje, aby se Spojené státy zapojily do jakéhokoli takového návrhu, takže chce vidět, co chce Trump udělat. Chce od Trumpa záruky, že bude existovat americká bezpečnostní pomoc na podporu Evropanů v první linii,“ vysvětlila analytička Alexandra de Hoop Schefferová.

Evropa ale musí něco dělat. „Bude důležitá evropská ochota být připraven udělat něco užitečného pro Ukrajinu bez Američanů, aby bylo zajištěno, že Evropa bude mít místo u stolu, až k jednání nakonec dojde,“ připustil bývalý britský velvyslanec v Rusku Anthony Brenton.

Minulé pokusy byly neúspěšné

Možností, jak dohlížet na dodržování případného míru na Ukrajině, existuje několik. Jednou z nich je peacekeeping, který by mohl probíhat pod záštitou OSN či NATO. Výzvou však zůstává samotná délka linie dotyku, která přesahuje 1300 kilometrů. Už dřívější mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) měla problém efektivně monitorovat i výrazně kratší úseky na východě Ukrajiny.

„Rusové udělali vše pro to, aby misi zablokovali. Předstírali spolupráci, omezovali přístup a skrývali různé nekalé aktivity. Když věci nefungují podle jejich představ, tak je zavřou,“ upozornil Michael Bociurkiw, bývalý mluvčí mise OSCE.

Další možností, jak zajistit mír na Ukrajině, je strategie známá jako tripwire, neboli „nástražný drát“. Tento přístup, který NATO uplatňuje na svém východním křídle, spočívá v rozmístění menších vojenských jednotek. Ty by v případě útoku sehrály klíčovou roli – zpomalily by postup nepřítele, oslabily jeho síly a vytvořily časový prostor pro nasazení větších obranných jednotek. Zároveň by v případě útoku automaticky znamenaly přímé napadení jednotek NATO, čímž by se aktivovala oprávněná obranná reakce aliance.

Takzvaný tripwire je tradiční strategií například pro americké jednotky v Jižní Koreji, kde slouží jako předvoj. Pokud by byly napadeny severokorejskými silami, automaticky by to vyvolalo reakci celé americké armády. Tento princip úzce souvisí s metodou deterence, tedy zastrašení, kdy samotná přítomnost vojenských jednotek odrazuje protivníka od jakéhokoli útoku.

Poslední metodou je tedy deterence, neboli odstrašení, které spočívá v masivní vojenské přítomnosti s cílem odradit potenciálního agresora. Existují dva hlavní přístupy k této metodě: odstrašení odplatou, kdy je protivník varován, že jakýkoli útok vyvolá zničující protiakci, a odstrašení znemožněním cíle, při němž agresor upustí od útoku, protože si uvědomí, že jeho šance na úspěch jsou mizivé.

Strategie deterence se proslavila během studené války, kdy se její účinnost nejvýrazněji projevila v době Karibské krize. Tehdy si americký prezident John F. Kennedy a sovětský vůdce Nikita Chruščov uvědomili, že vzájemná konfrontace by vedla k naprostému zničení obou stran. Z tohoto principu vznikla doktrína MAD (Mutually Assured Destruction – vzájemně zaručené zničení), která bránila přímému vojenskému střetu mezi supervelmocemi. Ačkoli se dnes o MAD hovoří méně než v dobách studené války, její odstrašující efekt zůstává klíčovým prvkem globální bezpečnosti.

Témata:  válka na Ukrajině,  Armáda Ukrajina