Britská stanice BBC přinesla exkluzivní reportáž z východní Ukrajiny, kde její reportéři zpovídali členy minometné jednotky známé pod přezdívkou „Černá smečka“. Všichni členové této jednotky se do války zapojili dobrovolně a v současnosti se snaží zabránit obklíčení obce Kurachove, která se nachází nedaleko města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Ukrajinské ozbrojené síly v pátek zajaly prvního severokorejského vojáka, který nakonec podlehl vážným bojovým zraněním.
Válka na Ukrajině není jen o zbraních, ale také o ekonomice a politice. Evropské sankce nejsou důsledně dodržovány, a politická gesta nenahrazují skutečné kroky. Klíčová je efektivní podpora Ukrajiny, včetně využití systémů protivzdušné obrany NATO. Řekl to bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, který byl hostem podcastu Zbytečná válka.
Východoukrajinský region Doněck se stává klíčovým bojištěm v probíhající válce mezi Ukrajinou a Ruskem. Ukrajinský vojenský šéf generál Oleksandr Syrskyj přiznal, že ruské síly v této oblasti dosahují významných pokroků, a označil situaci za „extrémně náročnou“. V regionu Pokrovsk, který je strategickým bodem obrany, se bojuje o každý metr území.
Ukrajinci vyzvali obyvatele Pokrovsku, aby se z města evakuovali kvůli blížícím se ruským vojákům. Kvůli postupu okupantů přišel o své místo jeden z ukrajinských generálů. Rusové se aktuálně nacházejí už jen tři kilometry od města.
Válka na Ukrajině pokračuje novými intenzivními útoky a zvyšující se agresivitou na obou stranách konfliktu. Ukrajinské drony v noci na sobotu provedly sérii útoků na ruském území, včetně zásahu infrastruktury pro skladování paliva v centrálním regionu Orel, který způsobil požár a poškodil domy ve vesnicích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle BBC uvedl, že od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu zahynulo přibližně 43 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo představuje výrazný nárůst oproti únoru tohoto roku, kdy Zelenskyj uvedl, že počet padlých byl 31 000. Kromě toho prezident informoval, že bylo evidováno 370 000 zranění, přičemž některá z nich zahrnovala opakovaná zranění stejného vojáka nebo méně závažné případy.
Ukrajinští vojáci bojující v Kurské oblasti mají pocit, že jejich úsilí udržet kousek ruského území za každou cenu je marné. Zároveň však jsou ochotni ho držet, dokud budou muset. V cestě jim kromě zdánlivě nekonečného množství ruských vojáků stojí speciální jednotky z Čečenska a pravděpodobně i Severní Koreje.
Týden, v němž uplynulo tisíc dní od začátku plnohodnotné ruské invaze, změnil válku na Ukrajině, píše BBC. Západní země poskytly ukrajinské armádě další nové zbraně, zatímco Kreml zatím nejhlasitěji pohrozil jaderným úderem.
Ukrajina podle informací The Guardian poprvé od začátku konfliktu použila britské střely Storm Shadow k útokům na cíle v Rusku. Povolení k využití raket na ruském území bylo schváleno v reakci na nasazení více než 10 000 severokorejských vojáků na ruské hranici s Ukrajinou. Podle britských a amerických představitelů jde o zásadní eskalaci téměř tři roky trvající války.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Ukrajina vypálila šest amerických raket ATACMS na zařízení v Brjanské oblasti na ruském území. Tento útok přichází po souhlasu administrativy prezidenta Joea Bidena, která Kyjevu povolila použít tyto zbraně s delším dosahem proti cílům uvnitř Ruska. Uvedl to server CNN.
Prezident USA Joe Biden udělil Ukrajině povolení využívat výkonné americké zbraně dlouhého doletu přímo na ruském území. Toto rozhodnutí, které podle vysoce postaveného amerického úředníka přichází ve chvíli, kdy Rusko posiluje svou obranu a využívá severokorejské vojáky, představuje zásadní posun v americké strategii vůči válce na Ukrajině. Uvedl to server CNN.
Evropský soudní dvůr ve středu rozhodl, že ukrajinská pohraniční stráž nemůže zaregistrovat jako ochrannou známku protiruskou válečnou urážku „Ruská válečná loď, jdi do p**ele,“ jelikož se jedná o politické heslo.
Válka na Ukrajině vstoupila do nové, složitější fáze, kterou doprovází rostoucí obavy ze ztráty západní podpory a nedostatku personálu. Podle několika amerických vojenských a zpravodajců už rusko-ukrajinská válka není patovou situací, protože Rusko stále sílí, zatímco pesimismus v Kyjevě a Washingtonu se prohlubuje, uvádí server The New York Times.
Ukrajina plánuje povolat do armády dalších 160 tisíc osob, informovala BBC. Děje se tak v době, kdy ruské jednotky zaznamenávají územní zisky na východě Ukrajiny. Invazní vojska by přitom podle některých zpráv měli výhledově posílit severokorejští vojáci.
Rusko a prezident Vladimir Putin záměrně zveličují počet ukrajinských ztrát v Kurské oblasti. Tento přístup má podle analytiků maskovat neschopnost ruské armády získat kontrolu nad regionem.
Plánovaná legie složená z Ukrajinců žijících v Polsku se nevznikne kvůli nedostatku dobrovolníků. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz to oznámil ve středu, jak informoval Business Insider.
Ukrajinská zbrojovka Ukrajinska bronetechnika se podle médií dohodla na spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group (CSG). Informoval o tom server Militarnyj. Součástí je i dohoda o výrobě dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. K zahájení licenční výroby má dojít už na začátku roku 2025.
Europoslanci v nezávazné rezoluci vyzvali všechny členské země Evropské unie, aby Kyjevu povolily použití zbraní dlouhého doletu proti území Ruské federace.
Počet Ukrajinců a Rusů, kteří přišli o život nebo byli zraněni během dvou a půl let trvající války, dosáhl podle odhadů až jednoho milionu, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ).
Ukrajinské letectvo sestřelilo v noci na pondělí šest z osmi bezpilotních letadel a dvě ze tří raket Ch-59/69, které útočily na cíle na Ukrajině, uvedl server Ukrajinska pravda.
Ukrajinská armáda se při okupaci ruských území snaží dodržovat válečná pravidla a chránit civilisty, zatímco ruská vojska pokračují v útocích na civilní objekty. Kyjev zdůrazňuje, že jeho vojáci nepropadají k rabování a drancování, čímž si chce získat mezinárodní podporu.
Ukrajinská "provokace" v ruské Kurské oblasti nezabránila postupu ruské armády v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, prohlásil v pondělí prezident Vladimir Putin.
20. dubna 2026 21:10
20. dubna 2026 20:00
20. dubna 2026 18:50
20. dubna 2026 17:38
20. dubna 2026 16:54
20. dubna 2026 16:03
20. dubna 2026 14:46
20. dubna 2026 13:58
20. dubna 2026 13:10
Přes Hormuzský průliv prochází významná část světových dodávek surovin potřebných k výrobě hnojiv, jako je močovina, čpavek nebo síra. Jakmile se tato logistika zkomplikuje, ceny těchto vstupů na světových trzích rostou. Zároveň platí, že výroba hnojiv je silně závislá i na zemním plynu, takže jakékoli napětí, které žene nahoru ceny energií, situaci dál zhoršuje.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
