Ukrajinci jsou připraveni bojovat, naděje směřují k Trumpovi. Bojí se ale jeho nepředvídatelnosti

Surt, velitel Černé smečky, si je jistý, že válka potrvá dalších deset let. Nezavrhuje ale plán budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa spustit mírové rozhovory. „Je to docela ambiciózní člověk a myslím, že se o to pokusí. Jsme realisté, chápeme, že pro Ukrajinu nebude žádná spravedlnost – mnozí budou muset spolknout, že jejich domovy jsou zničené raketami a granáty, že jejich blízcí byli zabiti, a to bude těžké,“ vylíčil.

Trump bude inaugurován v lednu a čeká ho nelehké rozhodování. Podle bezpečnostního experta Lukáše Visingra je ale reálné, že se Trump pokusí ukončit válku rychle a diplomaticky. „Trump má rád setkání tváří v tvář – hodně sází na personální diplomacii. Je možné, že se bude snažit uspořádat nějaký summit na nejvyšší úrovni – tedy on, Zelenskyj a Putin. Když mu to nevyjde, tak se na někoho naštve,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz.

A Trump se naštve jednoduše. „Ukrajinci teď tahají za delší konec provazu a opakovaně signalizují, že jsou s Ruskem ochotni jednat. Zatímco Rusové říkají, že jsou ochotni mluvit, ale kladou si pro to absolutně nesmyslné podmínky,“ upřesnil. „Dovedu si představit, že Trump řekne: ‚Tak, a teď se začne jednat,‘ a pohrozí Zelenskému, že sníží nebo přeruší pomoc Ukrajině. Zároveň ale pohrozí Putinovi, že může podporu razantně navýšit.“

Když tedy Ukrajinci budou s jednáním souhlasit a Rusové odmítnou, budou mít „velký problém“, protože z Trumpova pohledu bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chtít jednat a jeho ruský protějšek Vladimir Putin naopak bude ten, kdo jednání sabotuje. „Lidi pořád zapomínají, že Trump uvalil nejtvrdší sankce na Rusko a taky Ukrajině jako první dal Javeliny.“

Připraven pokračovat v boji je také Serhij, kuchař jednotky Černá smečka. „Vyjednávání by jen dočasně zmrazilo válku a konflikt se za rok nebo dva vrátí. Současná situace pro Ukrajinu není dobrá. Být zabit je prostě riziko povolání,“ míní.

Podle umělce Davyda je Trump znepokojivě nepředvídatelný. „Pro Ukrajinu může být buď velmi dobrý, nebo velmi špatný,“ nastínil.

Jedním z nejnovějších členů jednotky je Denys, který se před nedávnem vrátil z bezpečí Německa. „Položil jsem si otázku – mohl bych žít ve světě, kde Ukrajina neexistuje? Pokud se o to nepokusíte, pak zcela jistě prohrajete. Alespoň zemřu, když se budu snažit vyhrát, místo abych si jen lehl a nechal si to líbit,“ zdůraznil.

Podle Denyse by ale Ukrajina měla minimálně zvážit příměří. „Prostě si myslím, že spousta motivovaných vojáků je buď ztracena, nebo jsou zatraceně vyčerpaní – a tak pro mě není příměří žádoucí, ale nemůžeme pokračovat ještě mnoho let,“ upozornil.

Britská stanice BBC následně zamířila do Dnipra, kde vyzpovídala starší ženy v přístřešku pro vysídlené osoby. „Nevím, jak se obě strany budou moci podívat do očí té druhé po tom pekle, které spáchaly. Je to tak. Už teď je jasné, že vojensky nikdo nezvítězí, proto potřebujeme jednání,“ řekla sedmaosmdesátiletá Valentyna.

Válka na Ukrajině se táhne už od února roku 2022 – začátkem příštího roku to tedy budou celkem tři roky, kdy odporuje ruské invazi. Rusko nadále okupuje významné části východní a jižní Ukrajiny, včetně oblastí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské. Navzdory ukrajinským protiofenzivám zůstávají tato území pod ruskou kontrolou, přičemž frontová linie se v posledních měsících výrazněji neposunula.

V Doněcké oblasti Rusko ovládá klíčová města jako Mariupol a Doněck, zatímco v Luhanské oblasti kontroluje města Luhansk a Severodoněck. V Záporožské oblasti je pod ruskou kontrolou město Melitopol. Tato okupovaná území představují přibližně 15–20 % celkové rozlohy Ukrajiny. Aktuální vývoj situace na frontě spolu s nejnovějšími záznamy z boje je dostupný například na webu liveuamap.com.

Témata:  válka na Ukrajině,  Armáda Ukrajina,  Ukrajina,  Donald Trump