Ukrajinci v Kurské oblasti jsou unavení. Nebojují jen proti Rusům a nechápou smysl operace

Ukrajinská ofenzíva v Kurské oblasti pokračuje už od srpna. Jak informovala britská stanice BBC, morálka vojáků Kyjeva je daleko od ideálu. „Situace se každým dnem zhoršuje. Nevidíme cíl. Naše země tu není,“ řekl jeden z vojáků. On a jeho spolubojovníci si stěžují na velice špatné povětrnostní podmínky a chronický nedostatek spánku, který je způsoben neustálým ruským bombardováním.

EuroZprávy.cz už v úterý napsaly o tom, čemu čelí ukrajinští vojáci. „„Posílají skupiny, a téměř nikdo z nich nepřežije. A druhý den přicházejí další, jako by nevěděli, co se stalo těm před nimi,“ popsal velitel 225. útočného praporu Oleksandr s tím, že má pocit, že Rusové mají neomezený počet lidí.

Zároveň bojují proti velice dobře vycvičeným jednotkám výsadkářů 76. brigády. Nebezpečné jsou rovněž méně organizované čečenské jednotky a afričtí žoldnéři.

Podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) konkrétně Čečenci nejsou pouze narychlo dosazení dobrovolníci, někteří působí i v řadách speciální jednotky Specnaz, přesněji v rámci čečenské skupiny Aida.

Ukrajinští vojáci jsou i přesto ochotni pokračovat v obraně. „„Možná bychom tu měli zůstat čtyři měsíce a pak se otočit a odejít. Pokud je cílem udržet to do určitého bodu, tak to uděláme,“ doplnil.

Ruským silám se daří dobývat území zpět, dle dostupných informací jde až o 40 % teritoria dobytého Ukrajinci od srpna. „Tento trend bude pokračovat. Je to jen otázka času,“ poznamenal další voják jménem Pavlo. „Hlavním úkolem, který před námi stojí, je udržet maximum území do Trumpovy inaugurace a zahájení jednání. Abychom to později za něco vyměnili. Nikdo neví za co,“ dodal.

Nástup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa předznamenává začátek jednání o příměří z Ruskem. Ukrajinská strana potvrdila, že jednat chce, podmínky však má různé – od zachování ukrajinské územní integrity až po vstup do Severoatlantické aliance.

Bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg nedávno vyzval Ukrajinu k tomu, aby dočasně přenechala část území Rusku. Případné územní ústupky by podle něj tedy měly být dočasné. Kyjev má coby „kompenzaci“ dostat bezpečnostní záruky. Stoltenberg zmínil, že by mohlo jít o členství v NATO nebo jiný způsob vyzbrojování a podpory ukrajinské armády.

Situace je špatná, ale stabilní

Oleksandr Kovalenko, ukrajinský vojenský a politický analytik, varoval před prosincovými aktivitami ruské armády, jak informoval server Kyiv Independent. „Rusko mohlo v prosinci zahájit větší nápor ve snaze získat zpět celou Kurskou oblast ještě před nástupem zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu v lednu 2025,“ přiblížil.

Ukrajina podle dostupných informací aktuálně kontroluje území o velikosti zhruba 800 kilometrů čtverečních, přičemž době největšího rozmachu obsazené teritorium mělo asi 1380 kilometrů čtverečních.

Během ukrajinské ofenzívy na ruském území nadále pokračují ruské snahy na východě Ukrajiny. „Ani jeden voják, se kterým mluvím, nechápe, proč jsme tady. Mnoho chlapů z jednotky odmítlo být nasazeno v Kurské oblasti a odešlo domů,“ řekl voják Oleksij.

„Kurská invaze bude mít pravděpodobně krátký život a pravděpodobně se jedná o ukrajinský pokus odvést pozornost veřejnosti od zhoršující se situace na Donbasu. Jsem si stoprocentně jistý, že nás z Kurska vytlačí, je to jen otázka času. Je škoda, že kvůli PR umírají lidé,“ shrnul další z vojáků, Ilija.

Před tím varoval vojenský analytik Emil Kastehelmi. „Zdá se, že v operaci je více negativ, přičemž Ukrajina hodně upřednostňuje navzdory zhoršující se situaci na Donbasu,“ vysvětlil. Přesto situaci nevnímá jako úplné selhání. „Jsou tam problémy, ale alespoň se zdá, že je to trochu více stabilizované, než to bylo dříve, na podzim, kdy Rusové udeřili na Ukrajince rychleji,“ doplnil.

Osud Kurské oblasti zůstává nejistý. „Ukrajinci ve skutečnosti nekontrolují nic tak důležitého, například z hlediska měst nebo oblastí, a tím, že drží tuto oblasti, ve skutečnosti Rusko ničím neohrožují. Situace se pro Moskvu stává stále více politickou,“ uzavřel Kastehelmi.

Putin díky KLDR nemusí mobilizovat

Neustávající snaha o udržení poměrně drobné části ruského území není jediným problémem, kterému ukrajinští vojáci čelí. Dle dostupných informací Ukrajinci v Kurské oblasti čelí severokorejským vojákům, kteří byli vysláni režimem Kim Čong-una.

Severokorejské jednotky jsou známé svou disciplínou a tvrdým výcvikem, avšak jejich skutečné bojové schopnosti na moderním bojišti zůstávají nejisté. Severní Korea čerpá z ideologie a strategií z minulých konfliktů, což může být neefektivní proti moderním zbraním a taktikám. Severokorejští vojáci jsou také často vnímáni jako „kanónenfutr“ – vojáci určení k zajištění ruských jednotek na bojišti, což zvyšuje jejich ztráty.

Rusko ani Ukrajina ještě stále oficiálně nepotvrdily působení severokorejských vojáků v Kurské oblasti. Analýza ISW však ukázala, že první jednotky severokorejského personálu byly nasazeny do boje už 23. října. Jihokorejská rozvědka navíc upozornila, že část Severokorejců pochází z řad tamních speciálních jednotek. V přesných číslech by mělo jít o zhruba desetinu z více než 12 tisíc vyslaných mužů.

Institut připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin přijal tuto pomoc od Pchjongjangu, neboť nechce přistoupit k širší mobilizaci v rámci ruské společnosti. „Zřejmě vyhodnotil, že domácí náklady spojené s nařízením dalšího nedobrovolného povolání záloh převažují nad přínosy, a místo toho se rozhodl do značné míry spoléhat na krytou a stínovou mobilizaci,“ píše ISW.

Vpád posílil protiválečné nálady v Rusku

Samotný ukrajinský vpád do Kurské oblasti měl několik důvodů. Kyjev se v prvé řadě snažil odlákat ruské jednotky z východní Ukrajiny. V řadě druhé šlo také o obsazení důležitého území, které sehraje roli při případných mírových jednáních. „Našim partnerům jsme ukázali, čeho jsme schopni. Ukázali jsme také globálnímu Jihu, že (ruský prezident Vladimir) Putin, který tvrdí, že má vše pod kontrolou, ve skutečnosti nemá,“ vylíčil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro časopis The New Yorker. 

Napadení Kurské oblasti se odrazilo i na ruském veřejném mínění. Průzkum, o kterém informovaly také EuroZprávy.cz, uvádí, že 49 % dotázaných podporuje uzavření příměří, zatímco proti je jen 33 % a 18 % si není jistých. „Přesto nemáme jinou možnost než pokračovat v boji a vytrvat. Je to opotřebovací válka, a abychom přežili a zvítězili, musíme nepřítele přečkat. To je jediná cesta,“ vysvětlil předseda ukrajinského zahraničního výboru Oleksandr Merežko.

Kromě toho polovina Rusů uvedla, že by si přála zlepšení vztahů se Západem, zatímco 63 % podporuje uzavření mírové smlouvy s Ukrajinou na základě vzájemných ústupků. 85 % respondentů by také uvítalo, kdyby se vláda více zaměřila na vnitřní sociální a ekonomické problémy. Výzkum byl proveden prostřednictvím telefonických rozhovorů v září 2024 na vzorku 800 osob s chybovostí 3,45 %. ExtremeScan provedl další průzkumy v různých regionech, každý na vzorku 500 osob. 

Témata:  válka na Ukrajině,  Armáda Ukrajina