Evropa v podpoře Ukrajiny selhává. Měli bychom využít Putinovy nabídky a bránit ukrajinské nebe?

Podle bezpečnostního analytika Mikuleckého Ukrajina v současné době nevítězí a je fér si to přiznat. Ruským silám se nedaří udržet tempo operací jako v předchozích měsících, situaci navíc komplikuje nepříznivé počasí.

„Je bláto, mění se počasí. Nástup zimy na Ukrajině je ve znamení mlh, to znamená, že to snižuje možnost leteckých operací i využití FPV dronů jak u ruské, tak ukrajinské strany,“ vysvětlil Mikulecký.

Změní se válka v konflikt nižší intenzity?

Již několikrát pro EuroZprávy.cz promluvil norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun, který popsal například drony jako velice důležitý aspekt ve válce na Ukrajině. „Jsme svědky několika trendů, které jsou stále více ve prospěch Ukrajiny, mimo jiné v rámci války s drony ve všech dimenzích, rostoucí podpory obrany ze strany Západu, stále silnějšího letectva a postupně se snižujících omezení při používání zbraní západní výroby,“ shrnul.

Mikulecký připomněl, že konflikt trvá už téměř jedenáct let a zásadní rozhodnutí musí přijít přímo z Ukrajiny. „Ukrajinci musí být ti, kdo řeknou: ‚Nejsme schopni pokračovat.‘ A dokud to neřeknou, tak bychom i v našem vlastním zájmu měli Ukrajince podporovat v tom, aby v boji vydrželi déle,“ zdůraznil.

Právě ke konfliktu nižší intenzity se válka na Ukrajině může vrátit.  Rusko především bude usilovat o to, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance. „Již nyní se jedná o vleklou válku, která trvá více než deset let. Rusko se může pokusit vrátit ke konfliktu nízké intenzity, pokud to Ukrajina dovolí. Ten není vůbec jistý, protože Ukrajina jasně prohlásila, že se území nevzdá,“ vysvětlil Midttun.

Evropa nedává dostatečnou podporu

Podle Mikuleckého je váhavý přístup Evropy k podpoře Ukrajiny dlouhodobým problémem. „Nepomoc Ukrajině je víceméně kontinuální. To, že se v Evropě zaklínáme tím, jestli Donald Trump něco udělá nebo neudělá, to je náš problém a opět naše zbabělost. Donald Trump je zvolený prezident Spojených států a primárně bude řešit americké zájmy, vždycky to říkal a všichni to věděli,“ pokračoval.

Midttun dříve poznamenal, že vůle a schopnost Evropy podpořit Ukrajinu není časově omezená. „Protože Evropa již dávno uznala, že podpora Ukrajiny se rovná podpoře evropské bezpečnosti a stability. Koneckonců se nejedná o ‚rusko-ukrajinskou válku‘, ale o Ruskem vyvolanou širší konfrontaci, v níž je nepřítelem Západ – nikoliv Ukrajina,“ přiblížil.

Podle Mikuleckého válka není pouze o bojích na frontě, ale o komplexním střetu zahrnujícím i ekonomiku. Zatímco ruská ekonomika čelí problémům, Kreml je dokáže odsouvat za cenu zadlužování a chudnutí obyvatelstva. „A to není náš problém,“ dodal.

Selhání v podpoře Ukrajiny bude mít pro evropskou bezpečnost „zničující následky“, jak varoval Midttun. „Důsledky jsou dalekosáhlé a dramatické. Ve výhledu deseti let se evropská bezpečnost postupně posílí, čímž se sníží schopnost Ruska dosáhnout svých strategických cílů a záměrů,“ poznamenal.

O nepříznivém vývoji v Rusku pro EuroZprávy.cz psal například ekonomický novinář Pavel Daniel. „Jasné je, že sankce uvalené na Rusko kvůli válečné agresi na Ukrajině se výrazně podepisují na nepříznivém ekonomickém vývoji Ruska a stojí zemi nejen dost peněz, ale i v dlouhodobém horizontu ji budou dále dosti překážet v lepším vývoji,“ vysvětlil.

Za klíčový faktor Mikulecký označil dodržování těchto mezinárodních sankcí. „Kdybychom skutečně zavedli sankce, odstřihli ruské banky od SWIFTu, kontrolovali dodržování sankcí. Ale když nedodržujeme ani ty sankce, které jsme už uvalili, tak je to všechno o ničem. Vypadá to hezky v médiích, že politici něco dělají, nás to vlastně v uvozovkách nic nestojí,“ upozornil analytik.

Mikulecký kritizoval také politické přístupy k řešení konfliktu. „Politici se můžou setkat v Bruselu, udělat Betlém, nechat se vyfotit, poplácají se na ramenou, dají to na své sociální sítě, ale výsledek války na Ukrajině to nijak nemění,“ poznamenal.

Evropa může konflikt ukončit

Podle Mikuleckého Evropa měla a stále má možnosti, jak konflikt ukončit. „Možností ukončit válku byla celá řada a je to primárně o Evropě. Nesvádějme to na Spojené státy. Uvidíme, zda se Rusku vyplatí investice do svých koní na Západě. Pro Rusko ta válka může dopadnout mnohem levněji, než kdyby museli platit válku na bojišti tím, že budou podporovat politiky, aby říkali, že Rusko nejde porazit. Nikdo nechtěl Rusko porazit,“ vysvětlil.

Mikulecký také navrhl efektivnější podporu Ukrajiny prostřednictvím praktických kroků. „Pokud chceme pokračovat tak, jako doposud, znamená to, že budou umírat Ukrajinci, budou ničena ukrajinská města a válka tu zemi ve finále přeorá. Pokud zatím Ukrajinci jsou v pozici, že bojovat chtějí, měli bychom je podpořit ekonomicky, vojensky a využít nabídky Vladimira Putina, že si máme na Ukrajině vyzkoušet naše systémy protivzdušné obrany.“

„Vzal bych ho za slovo a měli bychom na území členských zemí NATO vysunout systémy protivzdušné obrany a zkoušet to, co tam Rusové posílají, sestřelovat. Je to nejlevnější možný výcvik, pomůže to nám a pomůže to ve finále i Ukrajině,“ uzavřel.

Témata:  válka na Ukrajině,  Armáda Ukrajina