Válka na Ukrajině vstoupila do nové, složitější fáze, kterou doprovází rostoucí obavy ze ztráty západní podpory a nedostatku personálu. Podle několika amerických vojenských a zpravodajců už rusko-ukrajinská válka není patovou situací, protože Rusko stále sílí, zatímco pesimismus v Kyjevě a Washingtonu se prohlubuje, uvádí server The New York Times.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se podle zpráv amerických zpravodajských služeb potýká s dvojí hrozbou: klesajícími počty vojáků a nejistotou kolem výsledků blížících se prezidentských voleb v USA. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit další západní pomoc Ukrajině, protože kandidáti, republikán Donald Trump a demokratka Kamala Harrisová, mají rozdílné názory na podporu Kyjeva.
Donald Trump v případě vítězství slibuje ukončení války, zatímco Kamala Harrisová se zavázala k pokračující vojenské a finanční podpoře Ukrajiny. Tato nejistota, spolu s vývojem na bojišti, působí tlak na Ukrajinu i její západní spojence.
Rusko podle amerických zpravodajských zdrojů v posledních týdnech posílilo své postavení, zatímco Ukrajina ztratila část území v oblasti Donbasu, které původně získala v letošní ofenzívě. Ruské jednotky dobyly zpět více než třetinu území, které ukrajinské síly obsadily.
Hlavní nevýhodou Ukrajiny už podle vojenských představitelů nejsou dodávky zbraní. Ukrajinská armáda sice výrazně omezila dělostřeleckou převahu Ruska, ale trpí výrazným nedostatkem personálu.
Zatímco ukrajinští představitelé se snažili schválit vojenský návrh, který by produkoval dostatek vojáků, ukrajinské vedení váhalo se snížením věku odvodu v obavě z dlouhodobých demografických dopadů.
Jednou z největších výzev, které Ukrajina nyní čelí, je tedy nedostatek vojáků. Navzdory snahám o rozšíření náboru bojeschopného obyvatelstva dochází personální kapacita armády. Podle Pentagonu má Ukrajina dostatek vojáků na dalších šest až dvanáct měsíců, poté se však může potýkat s výrazným nedostatkem, což by mohlo ohrozit její schopnost dlouhodobě odolávat ruské agresi.
Rusko rovněž čelí problémům s lidskými zdroji. Přes obrovské ztráty na frontě, které podle NATO přesáhly 600 000 vojáků, Moskva neustále posiluje své řady, a to i za pomoci severokorejských vojáků a náboru tisíců nových rekrutů měsíčně. Institut pro studium války (ISW) však upozorňuje, že ruské zdroje jsou omezené a že Kreml nemůže s tímto tempem mobilizace počítat donekonečna.
Situace se komplikuje tím, že válkou zničená země nasměrovala některé ze svých nově vytvořených brigád k podpoře protiofenzívy v Kurské oblasti, místo toho, aby je použila k obraně východní a jižní Ukrajiny nebo k budování rezerv pro očekávanou protiofenzívu v roce 2025, jak bylo původně plánováno, zní z Pentagonu.
Do této složité situace přichází výzva ze strany západních diplomatů, kteří diskutují o dalším postupu. Američtí a evropští představitelé se shodují, že podpora Ukrajiny je klíčová, ale zároveň se obávají nákladů a rizik spojených s pokračující válkou.
Témata: válka na Ukrajině, Armáda Ukrajina, Ukrajina
Související
3. listopadu 2024 21:33
3. listopadu 2024 10:10
1. listopadu 2024 15:15
1. listopadu 2024 11:37
31. října 2024 20:45
31. října 2024 9:35