Ukrajinská armáda se při okupaci ruských území snaží dodržovat válečná pravidla a chránit civilisty, zatímco ruská vojska pokračují v útocích na civilní objekty. Kyjev zdůrazňuje, že jeho vojáci nepropadají k rabování a drancování, čímž si chce získat mezinárodní podporu.
Přístup k ruským civilistům vylíčil například ukrajinský voják Vitalij. „Někteří z nich říkali, že mají na Ukrajině příbuzné, kteří sem často jezdili nakupovat, dokud se ti nahoře nerozhodli zahájit invazi. Dokonce uměli ukrajinsky lépe než já. Možná proto necítím žádnou touhu po pomstě za to, co jejich národ udělal Ukrajině,“ popsal podle serveru Politico.
Upozornil, že ukrajinské vojáky na obsazených území rabování nezajímá. „Jejich věci pro nás nepředstavují žádnou hodnotu, jsou cizí. Místním ale dovolujeme vzít si z místních obchodů některé věci první potřeby, když o to požádají. Jen je žádáme, aby zůstali rozumní a vzali si jen to, co opravdu potřebují,“ vysvětlil voják.
Zřízení moci nad okupovanou oblastí upravuje článek 43 Haagského řádu z roku 1907. „Okupační síly přijmou veškerá opatření, která jsou v jejich moci, aby obnovily a zajistily, pokud je to možné, veřejný pořádek a bezpečnost.“
Ukrajina už zřídila své první vojenské velitelství v dobyté Sudži. „Je obtížné ověřit zřízení moci a schopnost vykonávat udržovací funkce, protože nemáme ověřené údaje, s výjimkou města Sudži, kde je zřejmé, že je pod kontrolou ukrajinské armády, což dokazují návštěvy novinářů,“ popsal advokát zaměřující se na lidská práva Andrij Jakovlev.
Kyjev se snaží prosazovat narativ, že ruští civilisté jsou v oblastech obsazených ukrajinskými jednotkami v bezpečí. „Je pro nás důležité, abychom nebyli jako ti, kteří k nám přivedli válku s drancováním a znásilňováním. Jsem velmi hrdý na naše vojáky, že nic takového nemáme,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle něj to změnilo postoj mezinárodního společenství k ukrajinskému vpádu na území Ruské federace. „Ovlivňuje to i postoj mezinárodního společenství k invazi. A vidíte postoj k této operaci, ačkoli partneři nevěděli, že k ní dojde. Je to proto, že se chováme jako lidé,“ dodal Zelenskyj.
„Zásadní je, aby Ukrajina bojovala podle pravidel a aby byly uspokojeny humanitární potřeby v této oblasti. Tento ‚boj podle pravidel‘ hraje velkou roli při vytváření legitimity ukrajinského státu a pomáhá získávat vojenskou, diplomatickou, finanční a morální podporu od ostatních zemí,“ poznamenal ukrajinský prezident už v srpnu.
Promluvil i o vojácích. „Má však také zásadní dopad na vojáky. Když jsou vojáci dobře vedeni a ve válce se chovají eticky, jakkoli to může být někdy brutální, zachovává to jejich lidskost i v těch nejstrašnějších podmínkách a chrání to také jejich duše,“ míní Zelenskyj.
Ukrajinští vojáci se dle Politico nacházejí na tenkém ledě. „Cokoli, co je v rozporu s tímto narativem, představuje riziko. To znamená, že chybná ukrajinská raketa, která zasáhne ruskou školu, nebo voják, který zabije ruského civilistu, se může okamžitě obrátit ve prospěch Moskvy,“ píše.
Kyjev podniká některé sporné akce, které by mohly tento obraz výrazně narušit. Například v neděli provedla několik útoků drony na elektrárny a rafinerie v Moskevské a Tverské oblasti, přičemž cílem byly i další oblasti Ruska, jak v neděli uvedli místní představitelé. Podle serveru Ukrajinska pravda vypustila armáda 158 bezpilotních letounů, které zasáhly rekordních 15 oblastí v Rusku.
Ruská armáda zachovává přesně opačný přístup. Lze jmenovat hned několik případů jen z posledního týdne. Naposledy ve čtvrtek Rusové zaútočili na Lvov na západě Ukrajiny, zabili sedm lidí včetně tří dětí.
Podle ukrajinských představitelů si úterní útok na vojenský institut v Poltavě vyžádal nejméně 51 mrtvých a 271 zraněných. „Ruské ozbrojené síly provedly 3. září přesný útok na 179. spojené výcvikové centrum v ukrajinském městě Poltava,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Podle tohoto prohlášení se v centru pod vedením zahraničních instruktorů školili specialisté na komunikaci, elektronický boj pro ukrajinskou armádu a operátoři dronů zapojených do útoků na civilní cíle v Rusku.
Nedělní útok na Charkov si vyžádal bezmála padesát zraněných. Podle starosty Ihora Těrechova balistické rakety Iskander-M letěly do dvou čtvrtí. „Ve městě byla poškozena pouze civilní infrastruktura: obchody, lékárny, kavárny, kavárny, administrativní budovy, automobily, pošty a banky,“ informovala na telegramu ukrajinská generální prokuratura.
Za celou dobu války se Rusové dopustili celé řady zvěrstev, které podle všeho bude vyšetřovat i Mezinárodní trestní soud (ICC). „Zdá se, že Rusko dnes páchá tři základní druhy zločinů: útočnou válku, válečné zločiny a genocidu,“ informovala americká nevládní organizace United States Institute of Peace.
Ruské zacházení s civilisty porušilo válečné zákony, uvedené ve čtyřech Ženevských úmluvách. Kromě nevybíravých objektů na civilní objekty a energetickou infrastrukturu se ruští vojáci dopustili válečných zločinů mučení a masakru například ve městě Buča nedaleko Kyjeva.
Témata: válka na Ukrajině, Armáda Ukrajina
Související
2. prosince 2024 13:53
1. prosince 2024 15:18
1. prosince 2024 13:46
30. listopadu 2024 21:23
30. listopadu 2024 9:24
29. listopadu 2024 19:36