Zelenskyj se dočkal. Biden povolil Ukrajině použití zbraní dlouhého doletu na území Ruska

Rusko rozmístilo téměř 50 000 vojáků v Kurské oblasti, která byla cílem ukrajinské letní protiofenzivy. Společně s nimi nyní na místě působí tisíce severokorejských vojáků, kteří mají podpořit ruskou obranu i útočné operace. Tento vývoj vyvolal znepokojení Bidenovy administrativy, která se obává eskalace konfliktu do nebezpečnější fáze.

Američané již několik měsíců zvažovali, zda Ukrajině umožnit použití střel Army Tactical Missile Systems (ATACMS) na ruském území. Zatímco někteří činitelé varovali před možným rozšířením války, jiní upozorňovali na omezené zásoby těchto raket. Bidenův souhlas proto představuje přelomové rozhodnutí.

Spojené státy zpočátku odmítaly poskytnout ATACMS Ukrajině z obav o vlastní obranyschopnost a kvůli složité výrobě těchto zbraní. Přesto Biden již v únoru 2024 tajně schválil jejich dodání pro použití na ukrajinském území, přičemž první zásilka dorazila v dubnu. Nyní však Ukrajina dostala zelenou k tomu, aby tuto zbraňovou technologii použila i proti cílům na ruském území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě naléhal na Washington, aby rozšířil možnosti nasazení těchto raket. Při své zářijové návštěvě v Bílém domě předložil Bidenovi seznam klíčových cílů v Rusku, které by chtěl s pomocí ATACMS zasáhnout. Tento seznam byl součástí jeho „plánu na vítězství“, který má zajistit rozhodující obrat v konfliktu.

Ukrajinští vojáci již dříve demonstrovali schopnost zasáhnout cíle hluboko v Rusku pomocí vlastních dronů. Ty mají delší dosah než samotné střely ATACMS, jejichž dolet činí přibližně 290 kilometrů. I přesto Ukrajina argumentovala, že v dosahu raket stále zůstávají klíčové ruské vojenské základny, logistická centra a výrobní kapacity.

Ruská armáda reagovala na hrozbu přemístěním některých strategických cílů mimo dosah ATACMS. Ukrajina však tvrdí, že ruské síly mají i nadále mnoho zranitelných míst v dosahu těchto raket, což by mohlo vést k zásadním ztrátám na ruské straně.

Novým faktorem v konfliktu je přítomnost severokorejských vojáků, které Rusko nasadilo v Kurské oblasti. Podle amerického ministerstva zahraničí již 10 000 severokorejských vojáků zahájilo bojové operace po boku ruských sil. Jejich role spočívá nejen v podpoře ruských obraných operací, ale také v uvolnění ruských jednotek pro útoky na jiných frontách.

Ukrajinské velení označilo severokorejské vojáky za „významný zdroj“ ruské válečné strategie. Zatímco některé jednotky plní podpůrné úkoly, očekává se jejich plné zapojení do přímých bojových operací.

Rozhodnutí povolit Ukrajině nasazení ATACMS přichází v době intenzivních politických debat v USA. Bidenova administrativa se snaží zajistit pokračování podpory Ukrajině i po roce 2025, přičemž republikánský kandidát Donald Trump slibuje rychlé ukončení války, pokud se stane prezidentem. Trump tvrdí, že konflikt by nikdy nezačal, kdyby byl v čele Spojených států, a zároveň naznačuje, že by dojednal mír během jediného dne.

Zelenskyj v reakci na tuto politickou situaci uvedl, že válka skončí rychleji, pokud bude současná administrativa pokračovat ve své politice podpory Ukrajiny. Tento výrok zdůrazňuje význam dlouhodobé a konzistentní podpory, kterou Bidenova vláda poskytuje.

Rozšíření konfliktu na ruské území pomocí amerických zbraní představuje zásadní změnu v průběhu války. Zatímco Ukrajina získává nové možnosti, ruská strana může na tento krok odpovědět další eskalací. Přítomnost severokorejských vojáků navíc zvyšuje napětí na mezinárodní scéně a vyvolává obavy z rozšíření konfliktu mimo region.

Témata:  válka na Ukrajině,  Joe Biden,  Armáda Ukrajina,  balistické strely ATACMS