Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použití raket s delším dosahem. Zatímco řada expertů uvádí, že situaci na bojišti nijak významně neovlivní, specializovaný portál Defense One tvrdí opak.
Ukrajina podle analýz OSINT (Open Source Intelligence) poprvé vypálila americké balistické střely ATACMS s kazetovou municí na ruské vojenské letiště Kursk-Vostočný. Tento útok znamená zásadní eskalaci a symbolický krok v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl server Ukrainska pravda.
Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Ukrajina vypálila šest amerických raket ATACMS na zařízení v Brjanské oblasti na ruském území. Tento útok přichází po souhlasu administrativy prezidenta Joea Bidena, která Kyjevu povolila použít tyto zbraně s delším dosahem proti cílům uvnitř Ruska. Uvedl to server CNN.
Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket ATACMS pro útoky na ruském území může mít zásadní dopady na průběh války a na budoucí politiku Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Tento krok přichází ve chvíli, kdy do Bidenova odchodu z úřadu zbývají jen dva měsíce a objevují se obavy, že Trumpova administrativa by mohla přerušit nebo výrazně omezit americkou podporu Kyjevu, uvedl server BBC.
Prezident USA Joe Biden udělil Ukrajině povolení využívat výkonné americké zbraně dlouhého doletu přímo na ruském území. Toto rozhodnutí, které podle vysoce postaveného amerického úředníka přichází ve chvíli, kdy Rusko posiluje svou obranu a využívá severokorejské vojáky, představuje zásadní posun v americké strategii vůči válce na Ukrajině. Uvedl to server CNN.
Ukrajinská armáda dnes oznámila, že použila americké balistické rakety ATACMS při útoku na ruský radarový systém, aby omezila schopnost Ruska "detekovat, sledovat a zachytávat aerodynamické a balistické cíle". Uvedl to server Ukrajinska pravda.
Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že Spojené státy nesou hlavní odpovědnost za raketový útok na civilisty ve městě Sevastopol na Krymském poloostrově, který je pod kontrolou Moskvy. Tento útok byl proveden střelami ATACMS dodanými Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters.
Ruské ministerstvo obrany v pátek obvinilo ukrajinskou armádu z útoku na město Luhansk v okupované části Donbasu na východě Ukrajiny, přičemž prý použila Západem dodané střely ATACMS. Zranění utrpělo nejméně 20 civilistů, informovaly ruské tiskové agentury s odvoláním na resort obrany.
Ukrajinský útok na ruskou leteckou základnu Belbek na okupovaném Krymském poloostrově tento týden zničil tři ruská letadla a palivové zařízení v blízkosti hlavní přistávací dráhy.
Během nočních útoků na poloostrov Krym zničila ruská obrana všech deset raket ATACMS s dlouhým doletem, které ukrajinské síly vypálily, prohlásilo ve středu ruské ministerstvo obrany. Uvedla to agentura Reuters.
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS, které údajně Ukrajina obdržela od Spojených států. Některé z nich prý byly sestřeleny nad anektovaným Krymským poloostrovem, informuje agentura AFP.
Podle předsedy senátního výboru pro zpravodajské služby Marka Warmera budou v právě schváleném balíčku 61 miliardové pomoci pro Ukrajinu také taktické rakety ATACMS s doletem až 300 km. Tuto informaci potvrdil v rozhovoru pro televizi CBS.
8. září 2026 22:04
8. září 2026 20:46
8. září 2026 19:31
8. září 2026 17:19
8. září 2026 16:07
8. září 2026 15:03
8. září 2026 14:10
8. září 2026 13:22
8. září 2026 11:36
Česko v uplynulých dnech zasáhlo několik smutných zpráv. Jedna se týkala známé herečky Hany Pastejříkové, která zemřela ve věku 82 let. Kolegové se s ní v pondělí loučili v Praze. Dorazilo i několik dobře známých osobností.
Zdroj: Jiří Hrubý
Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.
